Beach Boy(s) premiérově rozparádil(i) publikum Letní Letné

Na jednoduchou scénu z bílého baletizolu představujícího zlatavou pláž vjíždí starý červený mini cooper naložený zavazadly. Vyskáče z něj několik mužů (Petr Horníček, Lukáš Macháček, Matyáš Ramba, Vítězslav Ramba, Jindřich Panský) ve stejných flanelových košilích jako vystřižených z plakátu americké skupiny The Beach Boys a s úsměvem se derou z auta, aby se přesvědčili o povětrnostních podmínkách pro kitesurfing. K jejich zklamání však vytoužený vítr nepřichází a doslova je jim tím sebrán vítr z plachet. Původní plány jsou rázem zkaženy, nezbývá než vyčkávat na zlepšení situace. Jak si ale zkrátit pomalu plynoucí čas?

23. 8. 2016 recenze

Beach Boy(s).

Autor Tereza Kosáková

Nová inscenace Beach Boy(s) skupiny Losers Cirque Company čerpá námět z atraktivního prostředí kalifornského retra a nejednoho prázdninového klišé. Pomyslného režisérského kormidla se ujal Jiří Havelka a dětskou snovost předchozího projektu Wall(s) & Handbags nahradil rozpustilou satirou a klauniádou. Nechybí tak hra s létajícím talířem, obligátní mazání opalovacím krémem a především narcistické frajírkovství, které je nejvýraznější komickou linií prostupující celým příběhem. Atmosféru bezstarostného prázdninového léta pak dotváří také realistické kostýmy Lucie Červíkové a energická surfrocková hudba Igora Ochepovského.

Na inscenaci je unikátní hlavně schopnost všech performerů podmanit si od prvního okamžiku publikum. Každý z účinkujících má přirozený talent pro komickou improvizaci i jednoduchými mimickými gesty a dokáže reagovat na bezprostřední podněty, jakým se například při premiérovém uvedení stalo neobratné zahození létajícího talíře za tribuny cirkusového šapitó jedním z diváků.

Nepřetržitá komunikace s hledištěm stupňuje zábavnost i zážitek z celé inscenace a zároveň důvtipně podtrhuje všudypřítomné téma narcismu. Nadšené publikum pak ani nepostřehne, že opravdu obtížných akrobatických figur je v představení poměrně málo a zastupují je více komické, občas i lechtivě laděné skeče.

V druhé polovině se totiž pozornost kitesurfařů přesouvá k epizodní roli pohledné slečny (Kristýna Pálešová), u které přece jen tak úplně neznáme její pravý důvod příchodu na pláž. Kolotoč s předváděním pak může začít nanovo.

Podobně jako byly v minulé inscenaci Wall(s) & Handbags dominantní rekvizitou dřevěné lavice, tentokrát se jí stává kiteboard, jenž kromě své původní funkce hravě poslouží také jako štít, schody nebo zbraň při ironicky klišovité zpomalené scéně napínavého souboje s dramatickou hudbou. Současně je na scéně upravené dřevěné surfařské prkno, které je jednoduchou souhrou unášeno na zlomené mořské vlně nebo platformou pro gymnastické skoky či silovou akrobacii, která patří k nejpůsobivějším z celé inscenace. Ostatně se jedná o hlavní devízu celého souboru. Využívány jsou také rychlé filmové střihy mezi energickými a meditativně laděnými pasážemi, jejichž choreografii vytvořila Linda Rančáková.

Performeři ladně vplují do závěrečného obrazu se šťastným koncem a je jen škoda, že spuštěná lana z provaziště mylně vyvolají větší, ale, bohužel, nenaplněná očekávání z gradujícího velkého finále.

Přesto ale Beach Boy(s) zaujmou především svým citem pro vtip a nadsázku, ale také elánem a energií, kterou do více než šedesátiminutové inscenace vkládají. Právě přes humorné uchopení prázdninových zážitků evokující vlastní vzpomínky každého z nás, ale i současně velice aktuálního tématu sebestřednosti, dokážou snadno svou komorní inscenací vyvážit opulentní výpravy letošních zahraničních souborů.

Psáno z premiéry 19. srpna 2016, festival Letní Letná.

Beach Boy(s)
Námět: Jiří Havelka a Petr Horníček
Režie: Jiří Havelka
Dramaturgická spolupráce: Zdeněk Janáček
Asistent režie a herecká supervize: Tomsa Legierski
Choreografie: Linda Rančáková
Scénografie: Petr Horníček
Scénografická spolupráce: Dáda Němeček
Kostýmy: Lucie Červíková
Hudba: Igor Ochepovsky
Zvuk: Marián Starý
Světla: Michal Bláha