Bod obratu – Nebojme se strachu!

Čeho se nejvíc bojíte? Jakou barvu mají vaše obavy? Jakou chuť a vůni? Kde v těle cítíte úzkost? Téma strachu, s ohledem na jeho šíři a komplexnost, prozkoumává performativní přednáška Bod obratu, kterou v české premiéře uvedl MOVE Ostrava na scéně ostravského Studia G.

Bod obratu (Jana Ryšlavá). Foto: Kamil Hauptmann.

Bod obratu (Jana Ryšlavá). Foto: Kamil Hauptmann.

Bezpečný prostor, svoboda sdílení a blízkost. Těmito slovy by se dala definovat atmosféra, kterou se ve své nové inscenaci snažil vytvořit ryze ženský tvůrčí tým, v němž se sešly tanečnice a choreografka Jana Ryšlavá, psychiatrička a terapeutka Iveta Koblic Zedková a hudebnice a skladatelka Marcela Kučová. Univerzální lidskou emoci, jakou je strach, se v rámci formátu zhruba hodinové performance lecture rozhodly spolu s přítomnými diváky „osahat“ ze všech stran, za pomoci všech smyslů a síly sdílené zkušenosti, která všechny zúčastněné ukotvila pevněji v přítomném okamžiku.

Hrací prostor ohraničený židlemi rozestavěnými přímo na jevišti Studia G byl již od začátku otevřeným polem, ve kterém se hranice mezi interpretkami a diváky plynule proměňovala, někdy až zcela stírala. Vše probíhalo ve vzájemné bezprostřední blízkosti, která už sama o sobě mohla vyžadovat překonání komfortní zóny, nebo dokonce obav. Jen málokdo z nás je pravidelně vystavován situacím, kdy se ocitne na tak malé ploše s neznámými lidmi, a pokud ano, není samozřejmé s nimi navazovat bližší kontakt nebo se odvážit k interakci. K prolomení zábran v tomto případě výrazně pomohlo použití malých „úkolů“ a nejrůznějších předmětů, se kterými se dalo fyzicky manipulovat a zkoušet jejich kvalitu, takže abstraktní pojmy nabraly konkrétní fyzické obrysy.

Bod obratu (Iveta Koblic Zedková a Jana Ryšlavá). Foto: Kamil Hauptmann.

Bod obratu ale zcela zjevně necílil na vyvolávání nepříjemných pocitů, ačkoli se jim při objevování neznáma občas nevyhneme. Cesta vedla skrze definování a pochopení strachu a zjišťování, co může ležet „na druhé straně“. Vždyť ne nadarmo se říká, že právě strach ze strachu bývá ten nejhorší. Zdálo se, že autorky jsou si dobře vědomy toho, jak respektující a přijímající prostředí je třeba nabídnout, aby se kdokoli byl schopen otevřít zkoumání sebe sama a vnímat strach i jinak než jako prvoplánově negativní prožitek. A že jsou si vědomy také toho, jak citlivé oblasti lidské psychiky se dotýkají.

Od počátečního lehkého odstupu a opatrnosti až ke společnému tvoření a objevování musela skupina ujít neviditelnou cestu vzájemného poznání. Performerky přicházely s nejrůznějšími podněty, neviditelnými pozvánkami k práci se strachem a jeho podstatou i potenciálem – záleželo na každém, zda je přijme a do jaké míry se zapojí. Díky odlišnému profesnímu zaměření každé ze tří žen měly tyto impulzy různou podobu – od všeobjímajícího hudebního doprovodu Marcely Kučové (která vstupovala do dění i s živou hudbou) přes vědecký a terapeutický základ opírající se o zkušenosti Ivety Zedkové až po pohybový materiál, který pomáhala tvořit Jana Ryšlavá. Zvuková, vizuální složka i informační složka ale nefungovaly odděleně, spíše se organicky prolínaly a doplňovaly – například do pohybu se zapojovaly všechny tři interpretky, stejně jako mluvené slovo a ona „přednášková“ část nebyly doménou jen jedné z nich.

Bod obratu (Marcela Kučová). Foto: Kamil Hauptmann.

Nepochybuji, že Bod obratu mohl na někoho působit terapeuticky. Ostatně, s některými postupy a technikami, které se v této performativní přednášce objevují (samozřejmě v přizpůsobené podobě), se setkáme v individuální nebo skupinové psychoterapii. I díky rostoucímu povědomí o duševním zdraví a projektům, které se jim věnují, nebude řada z nich neznámá ani pro laické publikum. V rámci pouhé hodiny je ale skoro nemožné jít do hloubky, a proto vnímám tuto inscenaci jako jakýsi ukazatel na cestě k životu, který není paralyzován strachem, a jako mírné popostrčení nebo otevření obzorů v dané problematice. 

Bod obratu spíše než samotným tématem zaujme zpracováním, kombinací žánrů a osobitým vkladem každé ze členek tvůrčího týmu. Plyne klidně, bez ostrých vytržení, a silné momenty nechává přicházet v závislosti na individuálním procesu (sebe)poznávání. A stejně jako některé z předchozích inscenací MOVE Ostrava otvírá cestu k intenzivnějšímu kontaktu s divákem, kterému nabízí neopakovatelný, chtělo by se říct až personalizovaný, zážitek.

 

Psáno z představení konaného 25. dubna 2023 ve Studiu G, Ostrava.

 

Bod obratu
Koncept: Marcela Kučová, Jana Ryšlavá, Iveta Koblic Zedková
Hrají: Marcela Kučová, Jana Ryšlavá, Iveta Koblic Zedková
Hudba: Marcela Kučová

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Bod obratuIveta Koblic ZedkováJana RyšlaváMarcela KučováMOVE Ostrava

MultižánrovéTanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: