Insectum in…Prague. Foto: Vojtěch Brtnický.
Obě jména nejsou příznivcům tance neznámá. Tanečnice a choreografka Tereza Ondrová byla dlouhodobě spjata s působením v souboru VerTeDance, kde se podílela na řadě uznávaných inscenací, cenné jsou rovněž mezinárodní nominace od Total Theatre Award a evropské sítě Aerowaves, její interpretační dovednosti jí vynesly uznání Tanečnice roku 2010. Společně s režisérkou Petrou Tejnorovou založila před pěti lety Temporary Collective, kde se věnuje autorské tvorbě. Její kolegyně Silvia Gribaudi se představila pražskému publiku již v předešlém ročníku TANCE PRAHA, kdy uvedla svou rozpustilou taneční show Graces. Tato plnoštíhlá, na krátko ostříhaná bruneta v nejlepších letech si nedělá s ničím až tak velkou hlavu, jak lze soudit z jejích loňských rozpustilých eskapád, jež v podstatně střízlivějším ražení repetovala v nové produkci Insectum in…Prague. V letáčku k představení se uvádí, že jeho koncept je převzatý od Sary Michieletto a Elisabetty Zavoli. Ale lze se jen dohadovat, zda i v jejich případě do publika mířily obdobné otázky jako aktuálně v Praze, v divadle Ponec.
Ondrová s Gribaudi se na odstrojený scénický prostor přikradly z hlediště, kde nechaly jednu z divaček poklepávat na mikrofon, který za pár minut Ondrová přiložila k broučkovi lezoucímu náhodně po podlaze. Jevištní konání od počátku podkreslovalo ptačí ševelení, performerky se promenovaly v košilích, černých šortkách, ponožkách a polobotkách. Oděvů se postupně zbavily, obnažily hrudi, zakrývaly je pažemi, ve finále zůstaly ve spodním prádle a více rozprávěly, gestikulovaly, nežli tančily. Ptaly se například, zda rozeznáme hmyzí druhy, jejich stáří, rozlišíme pohlaví a barvu. A dotazovaly se také: „Máte svůj oblíbený hmyz?“
Gribaudi dotazy pronášela v angličtině, nečekala pokaždé na odpověď ani od přísedících cíleně nevyžadovala akci. Když nikdo nereagoval, usmála se a poodstoupila s roztaženými pažemi se slovy: „Welcome.“ Snažila se svým tělem naplnit představu, že je kudlanka nábožná, hovnivál, motýl či bůh ví jaká jiná havěť… Nabídla možnost, kam všude můžeme na svém těle přemístit obrazně oči, uši či jiná smyslová ústrojí. Ondrová občas něco přeložila a zapojila se do pohybových akcí, v nichž víceméně plnila zadání své „velitelky“, taneční partnerky.
Chaotické vystřelování končetin všemi směry, výpady do póz připomínajících prostná cvičení a nakonec rozvibrování téměř všech tělesných ohybů a záhybů spolu s třesoucím se velkým břichem Gribaudi budily úsměv. Skotačení nabralo grády, když se naplno rozjel song Sweet Dreams of Melody Annie Lennox a Dava Stewarta a aktérky se převlékly do lesklých upnutých celotrikotů. Rychle provedená grands pliés střídalo vlnění celého trupu, které Ondrová skvěle ovládala. K žádným zásadním změnám a nápadům nepřivedla autorky ani melodie Antonia Vivaldiho (Allegro ze sonáty Jaro z houslových koncertů Čtvero ročních období). Zhasínání a rozsvěcení reflektorů uvozovalo některé sekvence vrstvené na sebe bez režijní a dramaturgické koncepce s výraznějším vyprofilováním vztahu interpretek samých a jejich koketování s obecenstvem.
Insectum in…Prague je aktuálně uváděno s podtitulem work in action, což by šlo brát i jako takovou „omluvu“, když hodinová performance vykazuje známky nahodilosti a improvizace postrádá progresivnější vývoj a solidněji vystavěné vyústění. Tím je tu výzva k sedícím divákům, aby povstali, létali jako hmyz a odlétli pryč spolu s interpretkami, které své skotačení ukončily před divadlem Ponec mezi kolemjedoucími auty.
Hra na hmyzí společenstvo skončila bez viditelných ambic přinést něco důmyslnějšího nežli poměrně nezáživné pohybové pasáže a výraznou snahu o komunikaci, ne úplně obecenstvem akceptovanou. Komu by se v souvislosti s daným námětem vybavila Čapkova hra Ze života hmyzu, tak na ni musel hodně rychle zapomenout, neboť sofistikovanějšího výkladu a pojetí se nedočkal. A tak se domnívám, že prezentovaný koncept by se dobře ujmul v rámci uzavřeného tanečně-pohybového workshopu, kde by zájemci o hmyzí téma odhodili zábrany, a pokud by jim lektorky poskytly bezpečný prostor, náhledu na život a tělo z hmyzí perspektivy by si opravdu, ale opravdu užili.
Psáno z premiéry 8. června 2022, TANEC PRAHA, divadlo Ponec.
Insectum in…Prague
Choreografie, performerky: Tereza Ondrová, Silvia Gribaudi
Inspirováno: IN-SECTUM PROJECT Sary Michieletto, Elisabetty Zavol
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 3x
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?