Kauza Prométheus – Antihrdina a jiné příběhy

Umělecký soubor studentů Tanečního centra Praha Balet Praha Junior má na repertoáru nový přírůstek. Jednoaktový balet Kauza Prométheus na hudbu Ludwiga van Beethovena vytvořil choreograf Attila Egerházi, dlouholetý spolupracovník souboru, který mimo jiné několik let působil na postu uměleckého šéfa baletu v Jihočeském divadle, kde vytvořil řadu celovečerních i komorních kusů. V premiérovém večeru, který proběhl v Divadle na Vinohradech, byl program doplněn kratšími čísly, takže získal podobu spíš gala nebo koncertu.

Kauza Prométheus. Foto: Archiv Balet Praha Junior

Kauza Prométheus. Foto: Archiv Balet Praha Junior

V několika choreografiích se představili posluchači školy. Zahájení patřilo taneční hříčce (S)witch Lake (chor. Kevin Durwael), v níž mohli předvést své dosavadní zkušenosti s klasickým tancem a s moderními směry. Jako obvykle jsou si studenti jistější tam, kde se mohou opřít o současný tanec, jejich projev je hned vyspělejší i po stránce výrazu. Duet zatančený Eliškou Novákovou a Ievgeniem Kolomiietsem v sobě měl lehkost a citovou opravdovost. Přepínání mezi „klasikou“ a „modernou“ působilo vcelku roztomile.

V díle I-dentity (chor. Samuel Delvaux) se studenti pohybovali více v hájemství tanečního divadla. Sjednoceni tmavými obleky nejprve rozehráli několik živých obrazů prokládaných krátkým black-outem. Výjevy naznačovaly různé situace, v nichž se jedinec střetává se společností – ať už je součástí davu tleskajícího vůdci, nebo naopak vyloučeným individuem, jehož ostatní častují výsměchem. Po manipulaci s černými kostkami, které pomohly jako funkční rekvizita k dokreslení scén, choreografii zakončila taneční sekvence postavená částečně na prosté chůzi s nároky na prostorovou orientaci ve vytváření pravidelných formací.

V humorné choreografii Odd Couples (chor. Attila Egerházi) měli tanečníci možnost pracovat s hereckým projevem a s pohybovou nadsázkou. Záměna mužských a ženských šatů není žádnou novinkou, ale diváky vždy zaručeně pobaví, zvlášť když hlavní pár ztvární interpreti s extrémním rozdílem ve výšce. V choreografii se pracovalo se společenskými tanci, latinskoamerické rytmy mladé tanečníky bavily, stejně jako vzájemné škádlení.

rámci večera vystoupili ve dvou choreografiích Attily Egerháziho také členové vedení souboru Linda Svidró Schneider a Viktor Svidró (umělecký šéf Baletu Praha Junior). Jsou skvěle sehraný pár s ideálními fyzickými dispozicemi, vysokými štíhlými těly jako vysoustruhovanými. Studenty samozřejmě není možné srovnávat s jejich interpretační a technickou zralostí. Zero Gravity na melodii Johanna Sebastiana Bacha i Closed Curtain s hudbou Nicoly Porpory (s živou hudbou i zpěvem – mladá sopranistka Karolína Janů předvedla také skvělý výkon) jsou duety založené na čistém abstraktním tanečním vyjádření. Stojí na čistých liniích, souměrných pózách, dynamických akcentech v pohybu, kdy tančící těla vytvářejí dojem pohyblivého sousoší. A v tomto stylu, ačkoli se s počtem zhlédnutých choreografií může zdát mírně jednotvárný, je síla Attily Egerháziho jako choreografa, který má vysoce vyvinuté výtvarné cítění.

Kauze Prométheus se však Egerházi pustil opačnou cestou. Vytvořil komický, spíš urputně groteskní balet, kde si choreografie vystačí s moderními variacemi v hromadných scénách pobíhajícího lidu a v prudké gestikulaci dvou hlavních postav – ušlápnutého chlapce Prométhea a divoké Pandory. Hudební dílo, z něhož choreograf vychází, je balet Ludwiga van Beethovena Die Geschöpfe des Prometheus, op. 43 (1801), tradičně překládaný jako Stvoření Prométheova. Jen soubory Musica Florea a Hartig Ensemble si pro svou verzi v dobově poučeném stylu zvolily název Prométheovi lidé. Libreto Beethovenova baletu je považováno za ztracené, neexistuje tedy žádná předloha, z níž by mohli současní tvůrci vycházet. To dovoluje značnou volnost zpracování a Egerházi toho využil. Velice volně zacházel i s mytologickými postavami.
Z Prométhea vytvořil antihrdinu, který se vydává pro oheň až po vytrvalém naléhání a přemlouvání dívky Pandory, na kterou chce svým činem zapůsobit. Oheň je na scéně také přítomen, nikoli trikově, ale doopravdy, na vrcholu kovové konstrukce, odkud jej Prométheus skutečně snáší. S miskou hořícího lihu pak také oba opatrně tančí. Plamen ovšem uhasne a rozzuřený lid žene Prométhea znovu na pouť, ten však zahyne na skále a jeho milá ho následuje, zřejmě v poznání, že muže, kterého s chutí ponižovala, má ve skutečnosti ráda. Mimochodem, Pandora a Prométheus pro sebe podle mytologie příliš nehořeli, Prométheus ji odmítl a její kráse nevěřil.

Odlišnost hrdinů, výměna mužské a ženské povahy a postavení polarity na polaritě by byly dostatečně komické, ale autoři šli dál. A vůbec to nebylo třeba. Není nutné, aby Prométheus měl sukni a Pandora kalhoty, není nezbytné, aby jeden nosil směšnou červenou čapku (pokud to měl být symbol plamene, pak nepovedený, byl opravdu jen k smíchu) a druhý ohnivou paruku. Jistě jde o herecky náročné party, protože tanec je propojený s živou pantomimou a oba představitelé (Iveta Krmelová, Aleš Krátký) předvedli i pěknou partnerskou práci. Sbor spíše pobíhal a seskupoval se na scéně. Proč byli všichni oblečeni v šedém a měli načerněné oči jako barokní fúrie, zůstalo také trochu záhadou.

Beethovenova hudba není komická. Obsahuje nesmírně poetické lyrické motivy a je skutečně škoda, že v Kauze Prométheus Attila Egerházi programově ustoupil od svého neoklasického stylu. Balet doprovázela živě Smíchovská komorní filharmonie. Je zajímavé slyšet různé verze interpretace tohoto Beethovenova díla. V porovnání s Musicou Floreou, která pracuje s dobovými nástroji s odlišným zvukem, je opravdu znát, jak moderní interpretace dílo posunula k podobě méně emocionální. Zvuk moderních nástrojů není tak barevný a dynamika hry není zdaleka tolik proměnlivá. Možnost využít v baletu živou hudební produkci je vždy nesmírně vítaná a dílu pomáhá po všech stránkách, také proto, že divákovi umožňuje se soustředit na více složek představení.

Kauza Prométheus není zcela využitou příležitostí, Beethovenova hudba nabízí víc. Ale mladým tanečníkům patří uznání a podpora za jejich profesionalitu. Doplnění programu o vystoupení vyzrálých osobností, jako jsou Linda a Viktor Svidróovi, je vhodným vyvážením studentských částí, ačkoli je jasné, že tyto taneční projekty jsou určeny právě pro scénickou školní praxi.  

Psáno z premiéry 19. března 2017, Divadlo na Vinohradech.    

Kauza Prométheus… a jiné příběhy

(S)witch Lake
Choreografie a kostýmy: Kevin Durwael
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
Asistentka choreografa a světelný design: Linda Svidró
Premiéra: 25. září 2016

I-dentity
Choreografie, scéna a světelný design: Samuel Delvaux
Hudba: Les Tambours du Bronx, Kampen a TWDY
Asistentka choreografa: Pavla Königsmarková
Premiéra: 6. října 2016

Zero Gravity
Choreografie, scéna a světelný design: Attila Egerházi
Hudba: Johann Sebastian Bach
Hraje: Michaela Stehlíková (violoncello)
Kostýmy: Andrea Haamer
Asistentka choreografa a nastudování: Linda Svidró
Premiéra: 19. dubna 2013

Odd Couples
Choreografie, scéna a světelný design: Attila Egerházi
Hudba: Tommy Dorsey & Nat King Cole
Kostýmy: Samiha Maleh
Asistentka choreografa a nastudování: Linda Svidró
Premiéra: 19. dubna 2013

Sám se sebou / Closed Curtain
Choreografie, scéna a světelný design: Attila Egerházi
Hudba: Nicola Porpora
Hraje: Smíchovská komorní filharmonie
Dirigent: Josef Vondráček
Zpěv: Karolína Janů
Kostýmy: Angela Kövessy
Asistentka choreografa: Linda Svidró
Premiéra: 8. ledna 2000

Kauza Prométheus
Námět, původní libreto, scénář, režie, choreografie a světelný design: Attila Egerházi
Hudba: Ludwig van Beethoven
Hraje: Smíchovská komorní filharmonie
Dirigent: Josef Vondráček
Scénografie: Jaroslav Mihlfajt
Kostýmy: Petra Lebdušková
Asistentka choreografa: Linda Svidró
Premiéra: 19. března 2017

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

Attila EgerházyKevin DurwaelSamuel Delvaux

Balet Praha Junior

Divadlo na Vinohradech

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: