Ohlédnutí za bolestí

Ohlédnutí za bolestí

Ohlédnutí za bolestí

Co se děje v člověku, když prožívá ztrátu někoho blízkého? Čím si musí projít, než dojde k smíření? Dojde k němu vůbec? Do těchto neveselých, truchlivých zamyšlení se vydal soubor 420PEOPLE se svým novým počinem Phrasing the Pain. K choreografické práci tentokrát Nataša Novotná a Václav Kuneš přizvali osobnost „zvenku“, a to uznávanou vlámskou tvůrkyni Ann Van den Broek. Ta již ve své dřívější choreografii použila pohybový motiv, jehož rozvíjením se celé představení pro tři ženy (Sylva Nečasová, Nataša Novotná, Ombline Noyer) a čtyři muže (Václav Kuneš, Milan Odstrčil, Štěpán Pechar, Saša Volný) otevírá.  V proudu světla vidíme zlomenou ženu sedící nad bezvládným tělem. Aniž by se ho dotkla, hýbe s ním jako s loutkou, vysílajíc pouze neviditelná energetická vlákna ze svých rukou. Tón představení je okamžitě udán – stačí se zahledět do tváře Nataši Novotné, která zračí ono utrpení a bolest, jimiž si právě prochází. Stále nejsme tolik zvyklí sledovat takto vyhrocenou emoci vyjádřenou nejen těly tanečníků, ale i jejich obličeji, proto je hned tento první obraz silný a až nepříjemný. Divák je jako voyeur, jenž je zprvu šokován intenzitou ztvárnění prožitku bolesti, avšak neubrání se tomu chtít sledovat více. A to je mu dopřáno, jelikož se k prvnímu páru bezvládného a manipulujícího přidávají postupně další, opakující totožnou pohybovou sekvenci.  Tíseň narůstá, beznaděj sílí, ale to nejsou jediné odstíny bolesti – nastupuje vztek a vzpoura proti osudu, výstižně vyjádřené gestem bušení pěstmi. Každý člověk se s nastolenou situací vyrovnává jinak, i každého tanečníka na scéně můžeme sledovat zvlášť a snažit se napojit na temno, které kolem sebe šíří. Václav Kuneš není k poznání a není to jen kvůli tmavě zvýrazněným očím a bledosti tváří. Je obtížné herecky udržet napětí a přesvědčivost po celou dobu tryzny, když i těla tanečníků dostávají dost zabrat. Některým se daří méně, některým více, ale záleží i na divákovi, jak a na koho se napojí. Úvodní emocionální obnažení Nataši Novotné zůstane ale nepřekonáno, navíc tanečnice jeho sílu drží až do konce. Celý opus je dosti frontální, tanečníci často předstupují i se svou bolestí blízko před publikum, zároveň scény dělí ostře řezané předěly světla a tmy.  Phrasing the Pain není příjemným kusem, což je dáno tématem zakódovaným už v samotném názvu, má však jasný koncept, zpracování a je na něm znát nasazení všech tanečníků, kteří kromě zpocených kostýmů ždímají i své emoce. 420PEOPLE rozhodně umějí konfrontovat nové výzvy, a tím se opět posouvají dál.  Psáno z reprízy 9. února 2015, Divadlo Archa. Phrasing the Pain Choreografie: Ann Van den Broek Asistentka a asistent choreografky: Cecilia Moisio a Jan Deboom Hudba: Arne van Dongen, Nick Cave & The Bad Seeds Světelný design: Ann Van den Broek a Adam Uzelac

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: