Oliver Twist – Balet, ve kterém čtete jako v knize
Roztančit Dickensův román Oliver Twist se může zdát téměř nemožné. Je v něm tolik postav, zápletek, množství situací, takže převést vše do řeči tance vyžaduje divadelní zručnost. Bérangère Andreo, autorka nového představení souboru Bohemia Balet, jí vládne a známý příběh roztančila, aniž by sklouzávala k zbytečně přehnanému sentimentu či podbízivosti. Do baletní inscenace Oliver Twist se můžeme pohroužit stejně jako do stejnojmenného románu anglického spisovatele Charlese Dickense, prvně vydaného v roce 1838. Od té doby stále láká nejen čtenáře, ale také filmaře. Naposledy ho v roce 2005 natočil polský režisér Roman Polanski s hudbou Rachel Portmanové. A právě její partitura se stala hudební inspirací pro inscenaci Bérangère Andreo, která se nechala unášet orchestrální libozvučností, emocionálním nábojem a dramatickou nakažlivostí filmové hudby.
Francouzská choreografka není českému publiku neznámá. V roce 2013 postavila pro Bohemia Balet Petra Pana, a jak se v jednom rozhovoru vyznala, jako zásadní pro svou tvorbu vidí vztah hudby a tance. Z toho pak vyplývá její evidentní soustředění na „perfektní splynutí mezi tím, co slyšíme a vidíme“. V jejím případě nezůstává jen u slov a Andreo dává svým záměrům a představám poutavý divadelní tvar.
Neradostné dětství
Dickens do svých románů vepsal svou vlastní zkušenost. V dětství žil v bídě, jeho otec byl úředník a po přestěhování do Londýna se ocitl ve vězení pro dlužníky. Dickens si musel sám vydělávat na živobytí a už jako desetiletý chlapec pracoval v továrně na leštidla na boty. Stejně tak i hrdina jeho románu Oliver Twist prožívá krušné chvilky, když se protlouká životem v londýnských ulicích. Jeho další osud určuje řada lidí, s nimiž se setkává. V sirotčinci trpí drsným přístupem pana Bumbla, pak se dostává do učení k majiteli pohřebního ústavu Sowerberrymu, kterému se sirotek, na rozdíl od jeho ženy, zamlouvá. Proto utíká a dostává se do bandy mladých pobertů, kterým velí starý, protřelý Žid Fagin. Do Oliverova života postupně zasahuje mnoho postav: vůdce kapsářů Bill Sikes, jeho společnice Nancy, šlechetný a zámožný pan Brownlow, pan Grimwig či hodná paní Maylieová, která pečuje o Olivera poté, co je postřelen.
Základní linie literární předlohy zůstává v baletu nenarušena, jen některé nuance spletitých dějových peripetií se ku prospěchu jeho čitelnosti zjednodušují (je například vynechána postava Edwarda Leeforda alias Monkse, Oliverova nevlastního bratra, jenž se snaží Olivera zbavit, aby mohl vše zdědit po jejich bohatém otci; tyto příbuzenské vazby inscenace neřeší). Oliver se dostává po četných peripetiích, když je zlodějem Billem Sikesem přinucen k účasti na vloupání, opět do dobrých rukou a nakonec je adoptován manželi Brownlowými.
Roztančený román
Bérangère Andreo sleduje skoro věrně původní příběh malého chlapce, který hledá a také nachází rodinné zázemí. Drží se románové promyšlené stavby, dějových zápletek, výstižných osobních charakteristik a citové působivosti. Nechá se unášet Dickensovým příběhem, jeho podmanivostí a své nadšení pro věc přenáší také na diváky. Daří se jí Oliverovo strádání, radost i zármutek vyprávět beze slov, v tanci. Jeviště stále žije, ať dramatickou akcí, či zdánlivým klidem před dalším napínavým střetem; každá z postav má svůj povahopis stejně jako v románu. Ožívají tu nejen hlavní hrdinové, ale nepřehlédnutelné jsou i menší role (paní Sowerberryová, služka u hrobníka Charlotta, schovanka u paní Maylieové Rosa), které jsou trefně zachyceny v tělesném i hereckém výrazu, výstižném gestu.
Balet je zasazen do doby románové předlohy, tedy první poloviny 19. století. Základem scénického návrhu je projekce. V úvodu je snímána pár minut titulní stránka knihy, pomalu se otáčejí její stránky a následující dění pak provází promítnuté kresby uhlem (obrysy města, interiéru), které určují zasazení daného obrazu, jemuž dobový kolorit dodává starožitný nábytek. Viktoriánskou epochu evokují i kostýmy, v nichž naši hrdinové tančí a které jim padnou.
Hlavní postavu malého Olivera přesvědčivě na premiéře zatančil a spontánně odehrál Jan Říha (posluchač druhého ročníku Taneční konzervatoře Praha). Je zřejmé, že choreografka má zkušenost se studenty tanečních škol, pro které staví své balety nejen u nás, ale i v zahraničí. Dokáže využít jejich potenciálu a daných technických dovedností. Roli Olivera Twista uchopila se smyslem pro přirozeně působící hereckou akci; představitel tohoto partu je zapojen do všech scén a výrazněji i do některých pánských duetů. Oliverovi věříte a můžete s ním prožívat jeho strasti. Výtečně zachycuje proradného Žida Fagina Pedro Ovidius Bueno; z jeho pohybů vyčteme jeho chamtivou a úlisnou náturu. Frajerem se zkaženým srdcem drsného hazardéra je technicky a výrazově zdatný Gaëtan Pires v roli Billa Sikese, končícího na oprátce. Jeho obdivovatelka Nancy v podání Terezy Szentpéteryové zachycuje rozpory své postavy, v níž si dávají dostaveníčko láska k padouchovi spolu s počestnými úmysly. Svou procítěností zaujme Ayano Nagamoriová tančící Betsy. Její sólová variace v téměř samém závěru inscenace je plná dojetí, smutku nad smrtí kamarádky Nancy; měkké, rozpouštějící se paže a plasticita pohybu Nagamoriové vyvolávají pocit odevzdanosti. Baletu jinak vévodí dynamická, mužná sóla a pánské sbory kontrastující s dívčími, lyričtěji zabarvenými variacemi. Andreo vychází z klasické techniky. Ta je pro ni výchozím bodem pro jasně tažené taneční kontury, kdy pohyb plyne v rozmanitých prostorových rovinách a stále dýchá.
Oliver Twist je tanečně i výrazově obsažný a Bérangère Andreo patří obdiv, jak na ploše pětasedmdesáti minut dokázala převyprávět Dickensův román, jedním dechem, bez přestávky. Členové Bohemia Baletu spolu s vybranými posluchači Taneční konzervatoře Praha navíc tančí s mladistvým elánem a s plnou soustředěností. A proto se v baletu Oliver Twist dá číst stejně náruživě jako v knize…
Psáno z premiéry 27. února 2016, Stavovské divadlo.
Oliver Twist
– baletní adaptace románu Charlese Dickense
Choreografie a režie: Bérangère Andreo
Hudba: Rachel Portman
Dramaturgická a režijní spolupráce: Jaroslav Slavický
Scéna a kostýmy: Josef Jelínek
Světelný design: Přemysl Janda
Počítačová animace a projekce: Tomáš Prošek
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
