Snílci – Výlet zpátky do dětství

Vloni založená skupina současného tance Move Dance Company sídlící v Ostravě má za sebou premiéru svého prvního projektu s názvem Snílci. Tanečně-divadelní inscenaci pro malé i velké diváky vytvořila česká choreografka a tanečnice s mezinárodní kariérou Anna Jirmanová.

Snílci. Foto: Petr Kiška

Snílci. Foto: Petr Kiška

Dílo inspirované knihou Snílci George MacDonalda kritizuje dnešní rychlý svět plný přepracovaných a do svých počítačů zahleděných dospělých, kteří se v zajetí pracovních povinností málokdy zastaví a ohlédnou za svým životem, zpět do dětských let.

Pohled na takového upracovaného člověka se divákům naskytl hned v úvodu představení: mladý muž (Vít Hofmann) seděl v předním rohu jeviště a bušil do laptopu. Brzy se k němu z opačného konce začala přibližovat dívka sérií póz plynoucích nízko při zemi a snažila se s ním komunikovat. On však jako by ji neviděl, a tak na ni nereagoval. Již brzy jsme zjistili proč.

Po dívčině zmizení muže ovládl záchvat zlosti, laptop rázně zavřel a začal si vybíjet své negativní emoce. Variace rychlých trhaných pohybů a tvrdých pádů sálala hmatatelnou frustrací, ale bohužel také viditelnou fyzickou námahou, která přesahovala hranice uměleckého záměru a spíše odhalila jisté interpretační nedostatky studenta herecké konzervatoře. Na druhou stranu hned v příští scéně se projevila jeho devíza v oblasti mluveného slova.

Za oknem, jediným pevným scénografickým objektem představení, se mu totiž zjevila další dívka a začala mu něžně vyčítat, že na „ně“ zapomněl. Z krátké konverzace ovšem nevyplynulo, kdo ty „ony“ vlastně jsou, a jejich identifikace byla ponechána na fantazii diváka až do konce představení. Celkem se „jich“ na jevišti objevilo pět – Tereza Cigánková, Katarzyna Kavka, Lucie Kovářová, Valeriia Osipkina a Jana Ryšlavá – v roztomilých puntíkovaných šatech, jednoduchých kraťasech či červených dlouhých kalhotách. Obklopily mladého muže, tančily s ním a laškovaly, snažily se ho přemluvit, aby s nimi přistoupil na jistou hru… Hru o návratu do dětství. Postupně scénu zaplavil nespočet předmětů, z nichž mnohé byly divákům dobře známé.

Tanec se prolínal se skutečnou dětskou hrou, interpreti se tu rozjíveně honili po jevišti, tu se na sebe skládali v nejméně pravděpodobných formacích, tu vířili prostorem každý s vlastním pohybovým materiálem a stylem. Jejich nespoutaná, dětská radost rozproudila představení i vzpomínky publika – v případě této konkrétní reprízy se jednalo o žáky základní školy, kteří k tomuto období mají stále blízko. Ovšem ani ti starší neměli problém nechat se vtáhnout do děje a také si zavzpomínat.

Atmosféru nostalgie podtrhovaly svícení a hudba, přičemž hned v úvodu byl použit v podstatě jednoduchý, ale vysoce účinný princip odrážení světla reflektoru v okně potaženém fólií, který vytvořil efekt paprsků přicházejících odkudsi z dálky. Také hudební doprovod od sebe výrazově oddělil realitu a vzpomínku.

 

Po poněkud těžkopádném rozjezdu a jistých tanečně (či herecky)-technických nedokonalostech se nakonec choreografce a interpretkám podařilo dosáhnout toho, že jsme zapomněli na vše zahlcující realitu všedního dne a vrátili se zpátky do dětství. Na této cestě nás provázeli andělé, vzpomínky či prostě snílci…

Psáno z představení 24. května 2017, Kulturní centrum Cooltour.

Snílci

Choreografie: Anna Jirmanová

Light design: Pavel Vitt

Produkce: MOVE Dance Company a Kulturní centrum Cooltour Ostrava

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 1x

Témata článku

Anna Jirmanová

MOVE Dance Company

Kulturní centrum Cooltour

MultižánrovéTanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

říjen 2020

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: