Torobaka aneb Vzrušený dialog dvou mužů

Torobaka aneb Vzrušený dialog dvou mužů

Torobaka aneb Vzrušený dialog dvou mužů

Hellerau u Drážďan bývalo počátkem minulého století místem modernistických výbojů a hledání. Od té doby uplynulo drahně času, Hellerau se po roce 1945 ocitlo na východní straně berlínské zdi a po jejím pádu pak v devadesátých letech mohlo v plném rozletu navázat na slavnou tradici, začít opravovat i přilehlé budovy komplexu (v roce 2006 skončila dvouletá rekonstrukce Festspielhausu), a hlavně pod uměleckým vedením Dietera Jaenickeho nabírá rychlé obrátky v prezentaci současného uměleckého, zvláště tanečního dění. Podzim 2015 patřil festivalu Romamor, který byl pojat jako pocta romské kultuře – na programu byly taneční a hudební produkce, které více či méně ilustrovaly zvolené téma. Jak ukazovala výstava fotografií v prvním patře divadelní budovy, Romové stále kočují po Evropě a marně hledají svůj domov – snímky zachycovaly i ty, kteří po mnohaletém pobytu v Německu musí odejít, protože nedostali povolení k dalšímu pobytu. Visela zde i fota jedné ze zdí, které vyrostly na několika místech na Slovensku a oddělují obydlí gadžů a Romů. Téma migrace je dnes ještě více aktuální než v době festivalových příprav. Tisíce uprchlíků přicházejí denně do Evropy, kterou považují za svou spásu, ale je mylné se domnívat, že právě evropský kontinent všechny pojme. Ale vraťme se k jednomu z představení, na něž zájemci mohli vyjet z Prahy spolu s Divadlem Archa, které zajistilo výjezd na jednu z produkcí. Flamenco versus kathak V jednom večeru se na scéně setkávají dvě výrazné osobnosti, stanou vedle sebe dva světy. Španělský choreograf a mistr flamenca Israel Galván vstupuje do kolbiště s britským tvůrcem Akramem Khanem, jehož rodina přišla do Londýna z Bangladéše. Kromě těchto dvou performerů jsou aktivní součástí představení Torobaka hudebníci. Jeden perkusionista, zpěvačka a dva zpěváci doprovázejí ony dva rivaly, spojence a taneční šamany. Galván s Khanem v úvodu tančí duet, nejdříve vykročí až na forbínu, zastaví se, ruce ve vzpažení, dlaně otočené k obecenstvu, jako by vysílali a současně přijímali energii, vzdávali se (zaujali mě velké ruce a dlouhé Galvánovy prsty). Mužská těla se dotýkají, naráží do sebe. Galván a Khan tančí vedle sebe každý po svém, chvílemi se vyladí na shodnou pohybovou frekvenci, hecují se, zápasí jako dva býci, objímají se a prsty si poťukávají vzájemně na záda. V Torobace nehledejme příběh, nechme se unášet rytmem strukturujícím tělesná tvarování, precizním a funkčním světelným designem, vysokým hlasem zpěváka a hlubokým vokálem zpěvačky. Vždyť už samotný název je slovní hříčkou – vznikl spojením dvou slov označujících býka, rituální zvíře Španělska, a krávu, posvátné zvíře Indie. Flamencový showman Torobaka je sledem výstupů, promyšlenou taneční hrou nefalšovaného, fyzického výrazu. Po počátečním duetu Galván vstupuje na dřevěnou desku a zahlcuje nás svou energií. Jeho sólo je silné v prožitku, nasazení a upoutává náročností v provedení. Galván je prostě flamencový showman! Hudební doprovod tu funguje v těsném propojení s pohybem. Hraje se tu nejen na bubny, ale také na malé činely. Khan přichází bos a ryčně dupe do podlahy. Jestliže jeho „soupeř“ drží vypjaté paže v duchu španělském a jeho podupy jsou elegantní, Khan předvádí kroužení rukou v duchu indického tance kathak a více tíhne k zemi. Jeho projev je syrovější, výrazněji pohroužený do nízkých poloh; v dalších výstupech jeho chůzi, běh a dupání doprovází zvonění rolniček upevněných okolo jeho kotníků. V jednom výstupu má na rukou nazuté bílé boty, s nimi vkleče našlapuje po podlaze. V některých momentech produkce je interakce mezi vokálem a pohybem velmi výrazná, to když tanečník bezprostředně odpovídá pohybem na hlasový projev. Nasvícený kruh je arénou, do níž všichni účinkující postupně vstupují a prosazují své hlasy a fyzický projev lpící na práci nohou a paží. Andaluské flamenco i kathak jsou pro oba umělce výchozím materiálem jejich tanečních kompozic, do nichž vzlíná osobitý, soudobý tvůrčí vhled. Prolnutí hlasů, rytmu, tleskání a pohybu do úchvatného divadelního celku je to, oč tu také běží. Hodinová produkce končí, bílé nasvícení ringu přechází do červeného zabarvení, dialog dvou mužů nabíral grády a může nakonec v poklidu skončit. Psáno z představení 19. září 2015, Festspielhaus, Hellerau Drážďany. Torobaka Choreografie a režie: Israel Galván a Akram Khan
Hudba a interpretace: David Azurza, Bobote, Christine Leboutte, B C Manjunath a Bernhard Schimpelsberger
Světelný design: Michael Hulls
Kostýmy: Kimie Nakano
Zvuk: Pedro León
Světová premiéra: 2. června 2014, Grenoble, Francie

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: