Fotosyntéza Keiičiho Tahary – Zapsáno v těle Mina Tanaky

Fotosyntéza Keiičiho Tahary – Zapsáno v těle Mina Tanaky

Fotosyntéza Keiičiho Tahary – Zapsáno v těle Mina Tanaky

Národní galerie v Praze hostí ve období 17. března - 27. srpna 2017 unikátní výstavu fotografií Keiičiho Tahary Fotosyntéza. Jejich námětem je vztah těla a světla. A to těla jediného tanečníka, Mina Tanaky, a světelných paprsků z různých zemí z let 1978–1980. Velkoformátové snímky zachycující části nahého těla v odlišných prostředích působivě vyplňují prostor expozice a navozují pocit fyzické spojitosti s návštěvníkem.  Zážitek vrcholil v týdnu 17.–22. března 2017 dokonce živou performancí Mina Tanaky v další místnosti. Ve zlaté kleci se chvěje jílem pomazané tmavé nahé tělo. Jako bezbranné zvíře zkoumá hranice vytyčeného prostoru. Vyvolává dojetí a smutek, které se mění ve smíření s realitou. Člověk je sám sobě vězněm i věznitelem. Lidé procházejí, zastavují se na pár minut nebo i na hodinu. Reflektor kreslí na nahé siluetě poetické obrazy. Skrz mříže se derou proudy energie a emocí – síla a charisma interpreta ohlušují i umlčují pozorovatele. Při prudších nárazech Minova těla se klec chvěje a řinčí, nahé ruce se prosebně natahují ven. Někdo se nebojí a dotkne se nataženého údu, jiný zírá na záhadného tvora za mřížemi, většina ihned fotí a natáčí mobilem. Zkušená návštěvnice vybavená čtvrtkami a uhly bez přestání črtá naplněna inspirací. Přibližně každou hodinu mistr na chvíli opouští klec a dopřává si pauzu. Po ní se beze slova zase svlékne a tančí dál. Každý den, šest hodin v kuse. „Bojím se, že kdybych přestal tančit, už bych možná znova nezačal. Každý den si uvědomuji limity svého těla, každou hodinu. A odpočítávám čas, který mi ještě zbývá, pořád přemýšlím, jak dlouho ještě budu moci tančit. Doufám, že opravdu až do smrti,“ přiznal při diskusi s Ondřejem Hrabem. Ta se konala po představení před Veletržním palácem, kde Tanaka uctil první jarní den svým tancem. Oděn v jednoduché šedé kimono vítal slunce po vzoru primitivních národů. „Je jedno, kde tančím. Samozřejmě, že prostor můj tanec utváří, ale to není nic zásadního. Tanec je pořád stejný. Důležitý je okamžik, rozpoložení těla, to, co z něj vyzařuje. Čas, kdy promlouvá k lidem.
Na fotografiích Keiičiho Tahary jsem zachycen jako třicátník, ve většině případů nahý. Nemám rád nahotu, jsem ve své podstatě spíše stydlivý. Ale tady se jedná o tělo. Uplynulo už téměř čtyřicet let od doby, kdy jsem pro tyto snímky pózoval. A je to stále totéž tělo. Všechno si to pamatuje, je to v něm zapsáno. Ale okamžik je jiný, a ten vše utváří.“
Výstava je doplněna i videoukázkami dalších Minových choreografií. Spolu s živou performancí Mina Tanaky poputují fotografie do dalších evropských měst, svou premiéru měla ale Fotosyntéza právě v Praze. Tanečník tím uctil dlouholeté vztahy s českou kulturní scénou, která jej vždy vítala s otevřenou náručí. V červnu budeme mít možnost sledovat jeho projekt pro osm tanečnic s premiérou v Divadle Archa.   Psáno z dění 21. a 22. března 2017, Veletržní palác, Národní galerie v Praze.   Fotosyntéza Fotografie: Keiiči Tahara
Performance: Min Tanaka

 

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: