Jiří Horák, tanečník, pedagog, baletní mistr a choreograf, v letošním roce slaví své šesté kulatiny. V rozhovoru se zamýšlí nad tím, jak se změnil svět tuzemského baletu za posledních čtyřicet let, co mu dala a vzala globalizace, a dává nahlédnout i do vlastních snů a nápadů, v nichž se zračí jeho láska k umění.
Koncem března se světem rozletěla zpráva: ve věku 86 let zemřel v Sankt Petěrburku Boris Bregvadze. To jméno znají všichni, kteří něco tuší o baletu. Sólista baletu Mariinského divadla a poté profesor Akademie ruského baletu Agrippiny Vaganovové, děkan katedry choreografie Státní univerzity kultury a umění v Sankt Petěrburku, působil také u nás, a to více než třicet let. V posledním desetiletí oficiální kontakty ustaly. Boris Bregvadze přestal jezdit do Prahy, za to za ním do Sankt Petěrburku cestovali baletní umělci z celého světa, aby se zdokonalili v umění klasického baletu. Za roční stáž u Bregvadzeho na Akademii ruského baletu Agrippiny Vaganové platili zahraniční studenti dvacet tisíc Eur.
