Jiří Bubeníček (* 1974) je český choreograf a tanečník, bývalý první sólista Hamburg Ballett a Semperoper Ballett. Již během aktivní taneční kariéry se začal profilovat jako choreograf, v České republice se představil např. díly Má vlast, La Strada, nebo Cyrano de Bergerac. Je dvojčetem tanečníka a scénografa Otty Bubeníčka.
Absolvoval Taneční konzervatoř hl. města Prahy, v letech 1993–2006 působil v Hamburg Ballett (od roku 1997 jako první sólista) u Johna Neumeiera, v jehož choreografiích ztvárnil řadu klíčových rolí. K těm nejvýraznějším patří král Ludvík II. v Illusionen wie Schwanensee nebo Václav Nižinskij v baletu Nijinsky. Poté tančil až do roku 2015 v drážďanském Semperoper Ballett.
V roce 1992 získal jednu z cen na Prix de Lausanne, roku 2002 obdržel Benois de la danse.
Od roku 1999 se věnuje choreografické tvorbě, ve které převažují především velké dějové balety jako Doktor Živago (2016), Piano (2018), Proces (2019) nebo Carmen (2019), za kterou obdržel cenou Europa in Danza. Spolu s bratrem Ottou byl protagonistou dokumentu Jiří & Otto Bubeníček (2016).
Vedle toho je rovněž držitelem magisterského titulu z taneční pedagogiky z Palucca Hochschule.