recenze
– Nina Vangeli
Ve jménu KAR – Nejapné pocity smutečních hostí
Markéta Jandová je nezařaditelný solitér naší současné taneční scény; vrozená melancholie ji sbližuje s jiným solitérem naší scény – Janem Komárkem. Pro oba platí, že rubem každé melancholie je ironie.
Ales Hudec
Příspěvek píšu pro orientaci případných zájemců o představení. Přikláním se souhlasně k recenzi. K cirku alá La putyka a…Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly