1 % za čtvrt století

Martin Baxa na ministerstvu kultury snad vzbuzuje jistou radost, neboť má za sebou profesní zkušenost z oblasti kultury a památkové péče na Plzeňském kraji. Umělecká a kulturní obec tak už předem, než vláda začne reálně vládnout, nemusí vstřebávat obvyklé ponížení a rutinní hořkost, kdy se do Nostického paláce zpravidla dostane ten, komu je ještě potřeba nějaké to ministerstvo vrazit. Přičemž dostatečnou kvalifikací je mu to, že se v dětství díval pravidelně na Večerníček a ví, kdo je to Hurvínek.

Radostné tetelení ale vzápětí přejde spíš ve vzteklý třes, když se budoucí ministr začne ohánět 1 % státního rozpočtu na kulturu s tím, že před třemi lety, kdy byla ekonomická kondice Česka výborná, to Babišova vláda na procento nedotáhla.

A jak pěkně a medově 1 % znělo před takovými dvaceti lety! Putování po stopách procenta na kulturu je úplná archeologie. 1 % bylo v kulturní politice z přelomu tisíciletí. V roce 2007 se příslib, že „vláda prosadí zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu na podporu kultury postupně až na 1 % státního rozpočtu“, ocitl v prohlášení vlády Mirka Topolánka z ODS. Jak víme, pro ódéesku je tradice nade vše. A tak si tu tím heslem, jak ztupeným rapírem, šermujeme (aktuálně proti Babišovi) už pomalu čtvrt století jako nějací mistři bezčasí. S velkou slávou se teď k němu přimkla i vláda, od které se tak nějak všeobecně očekává, že přinese změnu.

Jakou změnu, to moc jasné není. Evidentní však je, že si vláda Petra Fialy oblíbila úderná hesla. 2 % na obranu! 2 % na vědu a výzkum! 1 % na kulturu! Občas jsou to procenta z HDP, občas ze státního rozpočtu. Jenže to, že někdo zase bude jen omílat dokola stokrát omletá témata, kulturní sektor posune leda tak proti směru hodinových ručiček.