My a ti „druzí"

Minulý čtvrtek se v Institutu umění – Divadelním ústavu uskutečnila dvouhodinová debata s názvem Kolize, krize, kritika s podtitulem O vztazích kritiků s praktiky, kritiků s politiky i kritiků s kritiky... Už tento popis mě na první pohled zarazil, protože předpokládá dva úplně odlišné světy (pokud tedy nechám politiky stranou), dvě odlišná myšlení, která se nacházejí na opačných koncích možného spektra. I debata se místy nesla ve stejném duchu, mimo jiné když se jeden z oněch „praktiků“ zeptal: „Vysvětlete nám (dramatická pauza přesně tak, jak to divadelníci umí – pozn. autora), proč to vlastně děláte?“

Občas mám pocit, že se v naší umělecké komunitě nezdravě vytváří soupeřící sekty, které se nemohou nabažit pomlouvání té druhé. Oblíbený koncept „my a ti druzí“ se používá v pozitivním i negativním slova smyslu: a) my to děláme lépe než ti druzí, b) ti druzí to dělají lépe než my tady (tento koncept je nejoblíbenější ve spojení se zahraniční kritikou). Já se ale ptám – nejsme tu náhodou všichni ze stejného důvodu? Je to přeci láska k umění, k tanci, která nás přivádí do divadla či na zkušební sály několikrát do týdne. Ač to může být pro některé „praktiky“ k neuvěření, snad i skandální, tak i „kritici“ milují divadlo! A právě proto ho reflektují! Zároveň chtějí, aby se o tanci mluvilo a aby se obor samotný posouval vpřed. Nehledě na to, že pokud by nenapsali jedinou větu, umělci by byli navěky zapomenuti v neúprosném běhu dějin.

Inzerce

Ona představa, že si kritik už po cestě z divadla brousí tužku a v hlavě konstruuje všechny možné negativní argumenty, je naprosto zcestná – pár poznámek o psaní recenzí už dala dohromady ve svém sloupku kolegyně Barbora Truksová. Úplně stejně nemístná je i představa kritika-zneuznaného umělce, který se nedostal na onen umělecký piedestal, na prkna znamenající svět. Ono i to psaní je tvůrčí činnost, však si to zkuste... Než se tedy zase začneme s někým bavit a popírat smysl existence toho druhého, připomeňme si, že všichni máme něco společného – lásku k tanci. Bude to pro všechny jednodušší, a možná se v těch debatách i něčeho dobereme.

Témata článku

Tanec

Diskuze

Buďte první, kdo zahájí diskuzi pod tímto článkem!

Přidat komentář

Související texty

Barbora Truksová

Kritická krize kritikova

Být kritikem se zdá býti snem. Člověk si chodí do divadla, často se tam na něho dívají moc hezky, zdraví ho a on si připadá důležitě. Dopije premiérový sekt, druhý den usedne k počítači a s ďábelským smíchem umělce rozcupuje na kousky. Jak příjemné. Vážně?

úhel pohledu

Zajímá vás celý článek?

Obsah Tanečních aktualit vzniká díky týmu odborníků, kteří investují svůj čas, energii a vášeň, aby vám přinesli ten nejkvalitnější vhled do světa tance. Podpořte naši redakci – každý příspěvek má smysl.

Přispět na obsah

Pokračovat ve čtení zdarma.