Opravňuje svoboda k despektu ke vzdělávání?

Barbora Trusková. Foto: Archiv B.T.

Autor Barbora Truksová

Akademické prostředí bylo mnohdy epicentrem dějinných událostí, místem odporu proti represím. Místem, kde je požadován názor, jeho argumentace, a kritické myšlení je podrobováno neustálým zkouškám. Ale ani dnes, v době, kterou rádi označujeme za svobodnou, nemá vzdělání na růžích ustláno a jeho smysl bývá až vysmíván. Vždyť i zde v diskuzích je mnohdy devalvováno, jako by jedna čistá arabeska znamenala mnohem více než roky odborného vědeckého studia, odborných článků a prezentací mezinárodního významu. Profesionální taneční vědec je možná na jevišti amatér. Ale podobnou optikou bychom mohli nahlížet i na text psaný profesionálním tanečníkem jako na výlev amatéra. Zní to směšně?

Snaha zesměšňovat vzdělání mě naplňuje hlubokým smutkem. Nejen proto, že možnost svobodně se vzdělávat úzce souvisí s událostmi, které si nyní připomínáme. Ale také proto, že jen vzděláváním se může společnost posouvat dál. A to i ta taneční.