Po rozšíření tiskové zprávy Yvony Kreuzmannové zaplavily sociální sítě výhradně negativní komentáře vyjadřující se k nejasnému významu této události: „Jde o oznámení vyhazovu dosavadní ředitelky Markéty Perroud zabalené do kruciální proměny řízení a vedení Divadla Ponec, nebo se jedná o proměnu, která se dá interpretovat jako zemětřesení a která byla připravována dlouhodobě, po precizní analýze a vyhodnocení potřeby divadelního provozu?“ ptal se Petr Boháč ve svém příspěvku. Vznikl dokonce i manifest Za Tanec Praha (zde), který podepsalo přes 300 významných českých představitelů tanečního a pohybového umění, včetně profesní organizace Vize Tance, jež přislíbila být prostředníkem v komunikaci mezi široku veřejností a TANCEM PRAHA. Yvona Kreuzmannová odpověděla s nabídkou osobního setkání ve středu 20. prosince a s obsáhlým komentářem (dostupné zde).
Pohádka o moci aneb Co se děje v TANCI PRAHA?
V divadle PONEC panuje umělecké bezvládí. K poslednímu listopadovému dni byla zrušena pozice umělecké ředitelky divadla PONEC, kterou zastávala po dobu dvou let a tří měsíců Markéta Perroud. Oznámení odborné veřejnosti však přišlo, poněkud netradičně, e-mailem v pátek 24. listopadu, a to pouze vybraným umělcům a spolupracovníkům této organizace (celé znění dopisu naleznete zde). Podepsala ho svým jménem Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka organizace TANEC PRAHA, pod kterou divadlo PONEC spadá. A reakce ze strany umělecké obce na sebe nenechaly dlouho čekat. Pojďme si shrnout status quo veřejné debaty v současné chvíli, která má minimálně ve světě současného tance ke klidnému adventu opravdu daleko.
Josef Bartoš. Foto: Michal Hančovský.