Spolupráce ZUŠek a konzervatoří? Budeme diskutovat, tvrdí ministr
Letitou bolestí ministerstva kultury je meziresortní spolupráce. Sama jsem s tímto problémem přišla do styku při své práci pro Nadační fond pro taneční kariéru, který vyjednával podporu tak zvané druhé kariéry. Právě i na meziresortní nespolupráci ministerstva kultury jednání nejednou ztroskotala. A tak je potěšitelné vidět, jak při tiskové konferenci (27. 3. 2025) vedle sebe v Nostickém paláci sedí ministr školství Mikuláš Bek a náměstek ministra kultury David Kašpar. Téma tiskovky: Umělecké vzdělávání v kontextu výzev 21. století – ZUŠ jako příklad inspirativní praxe.
Jana Bohutínská
Přes vzletný název se setkání ve skutečnosti věnovalo hlavně festivalu ZUŠ Open, který pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené (i ona se tiskovky zúčastnila) od 14. 5. do 6. 6. 2025. Tahle neziskovka dělá fantastickou práci, upozorňuje na činnost základních uměleckých škol (ZUŠek), podporuje umělecké talenty a věnuje se dalším souvisejícím aktivitám.
Když se mluví o ZUŠkách, na prvním místě se většinou zdůrazňuje jedinečnost jejich sítě, česká unikátnost systému uměleckého vzdělávání. Občas sice ani to nestačí, aby někoho nenapadlo, že by bylo výhodné seškrtat jim rozpočet ze státního zdroje nebo jejich síť rozprášit, dosud k tomu naštěstí nedošlo. Je cenné, že se ministerstvo kultury a školství k ZUŠkám a jejich podpoře aktuálně hlásí.
Vedle toho, že ZUŠky podporují neprofesionální umělecké vzdělávání, jsou platformou pro vyhledávání mimořádně nadaných dětí, které mají potenciál studovat dále na konzervatořích, středních a vysokých uměleckých školách a rozvíjet profesionální uměleckou kariéru. A to ať už přímo jako umělci a umělkyně, nebo v pedagogické oblasti. V tanci víme, že bývají ZUŠky a taneční školy propojené na bázi profesních kontaktů, neformálně skrze profesní síť (ZUŠky mají i svou asociaci), z osobního zájmu o rozvoj talentovaných dětí a mladých lidí a o jejich potenciální nasměrování do taneční profese.
Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že provázanost ZUŠek s dalším profesním vzděláváním dobře funguje. Zjištění České školní inspekce (ČŠI), národní autority pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání, to však problematizují. ČŠI každý školní rok shrnuje své poznatky z terénu v obsáhlé publikaci. Ta dosud nejnovější, Kvalita vzdělávání v České republice – Výroční zpráva 2023/2024 (dostupné zde), má v pdf úctyhodných 800 stran.
Ze zprávy ZUŠky vycházejí celkově spíše pozitivně. Dokument ovšem upozorňuje i na to, že „nevyužitý potenciál spolupráce je patrný zejména u konzervatoří“. Rezervy vidí ČŠI v systematické podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných a mimořádně nadaných. Upozorňuje, že systém jejich podpory je nastavený převážně okrajově, i když vidí i určitou progresi. Mimořádně nadané žákyně a žáky ZUŠky nevyhledávají aktivně, pokud ale talent přirozeně vyplyne, dokáží mu nastavit adekvátní podmínky. Ředitelé a ředitelky mnohdy sledují další profesní cestu svých nadaných absolventek a absolventů a spolupracují s nimi. ČŠI vlastně potvrzuje onu neformální péči o talenty, která stojí na osobním zájmu a vybudovaných vlastních profesních kontaktech, nikoliv na jasně dané systémové struktuře.
Mezi doporučeními pro zřizovatele se objevuje apel na využití potenciálu spolupráce mezi zřizovanými subjekty a na síťování škol s jedním zřizovatelem, což znamená i větší míru spolupráce konzervatoří se základními uměleckými školami. Také na úrovni systému následuje doporučení „usilovat o systémové propojení mezi ZUŠ a navazujícími uměleckými školami při modernizaci vzdělávání a tvorbě revidovaných kurikulárních dokumentů“.
Polopaticky řečeno, jde o to, zda systém zaručuje, aby se investice do ZUŠek skutečně zúročila i na profesionální umělecké úrovni a v rozvoji budoucích uměleckých kariér. A podle ČŠI by se toho v tomto směru mělo dělat víc. Na systémové propojení škol jsem se tedy ministra školství na tiskovce rovnou zeptala. Odpověděl, že o zjištěních ČŠI směrem k ZUŠkám nevěděl. A jen uvedl, že se o tématu bude diskutovat při přípravě nových rámcových vzdělávacích programů. Odpověď je to vágně obecná. Sledujme, co z toho vzejde, zda půjde o kroky, které přinesou nějakou viditelnou změnu. Hodnocení poskytne opět ČŠI ve svých budoucích výročních zprávách. A kdo ví, třeba se výsledek dostane i k budoucímu ministrovi či ministryni školství.
