Foto: Mila Vašíčková
Inspirováni mediálním diskurzem o možnostech a dopadech využívání umělé inteligence autoři zkoumají etické a morální otázky, které tato technologie přináší. „Snažíme se nahlédnout do duše člověka, který je schopen prostřednictvím performance, pohybu a tance sdělovat své niterné pocity, myšlenky a stanoviska - v tomto případě v konfrontaci s další entitou,“ říká Lukáš Lepold, který je autorem konceptu představení.
V pohybové inscenaci vystupují čtyři performeři: Hana Gallinová, Kristýna Kmentová, Michal Lewandowski a Michal Nagy, kteří propojili své pohybové umění s texty generovanými umělou inteligencí. Tanečníci reagují na hudební koláž i na prostor mezi sebou a objektem. Ten představuje entitu, která vytváří odraz duše. I přes svou umělost má svůj neopakovatelný život a působí organicky. Zároveň dává možnost nahlédnout, co se uvnitř skrývá.
„V tomto projektu je práce s tanečníky vedena formou semidirektivního režimu, který jim poskytuje prostor pro realizaci jejich nápadů, myšlenek a pohybového materiálu, který je následně reflektován a přetvářen v rámci dramaturgie celé performance,“ doplňuje Lukáš Lepold. „Tanečníci, se kterými spolupracujeme, se během naší dlouhé spolupráce stále více profilují jako performeři, kteří jsou schopni se rozhodovat, využívat různé prostředky komunikace a neustále prohlubovat své znalosti a povědomí o tanci či pohybu.“
Na scénografii se podílí Martin Froulík, autor ostravské umělecké scény, který vystudoval ateliér Nová média na Fakultě umění Ostravské univerzity. Na výstavách se prezentuje především jako malíř. V obrazech se zabývá krajinou a lidským přístupem k ní. K malbě přidává techniku spreje a za použití šablon a různých vykrývacích metod propojuje v malbě samotné předměty s krajinou, což podtrhuje ilustrativnost příběhu. Jeho objekt z igelitu v představení symbolizuje propojení technologie s lidskou realitou. Zprostředkování konfrontace tanečníků s objektem vykresluje společnou úvahu nad technologiemi a schopností lidské orientace v nich samotných.
Autorkou kostýmů je Lucie Sabev, která ve své tvorbě propojuje malířství a sochařství. Její práce jsou emotivní a výrazně se soustředí na člověka jako individualitu v rozporuplném světě. „Lidstvo v posledních desetiletích zažilo obrovský rozvoj, zejména v oblasti umělé inteligence. Scales je manifestem hledání harmonie mezi člověkem a technologií,“ uvádí Sabev k performance.
Scales vyvolává hluboké otázky o budoucnosti člověka v technologicky rozvinutém světě. Diváci budou mít možnost zkoumat, zda technologie pomáhá porozumět sobě a druhým, nebo nás od lidskosti vzdaluje.
Zdroj: ORBITA
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr