Karel Janečka pocházel z Brna. Byl žákem Olgy Kvasnicové v baletní škole I. V. Psoty, v roce 1953 se připojil k brněnskému souboru. V roce 1955 na tři roky nastoupil vojenskou službu, poté se k brněnskému baletu vrátil. Tam působil až do roku 1964, z toho od roku 1961 jako sólista. První titulní rolí byl Honza z Pohádky o Honzovi O. Nedbala a výrazný Gert z baletu K. Karajeva Cesta hromu.
Patřil k zakládajícím členům soboru Balet Praha, ke kterému se na dva roky připojil, v roce 1966 se ale opět vrátil do Brna. Poté se věnoval také pedagogické činnosti - v letech 1984–89 byl vedoucím operního baletu, od roku 1989 pak pracoval v Baletu Národního divadla Brno jako baletní mistr a pedagog. Ve stejné profesi působil v letech 1966–96 také na brněnské konzervatoři.
Karel Janečka měl vynikající schopnosti k vytvoření baletních rolí moderního charakteru v inscenacích, které se v šedesátých letech objevovaly na repertoáru baletního souboru po nástupu Luboše Ogouna na post uměleckého šéfa. Na scéně vytvořil znamenité role, které se vyznačovaly precizním nastudováním, výrazným projevem, výjimečnou partnerskou dovedností a souhrou a proniknutím do psychologie postav. Byla to zejména role Othella ve stejnojmenném baletu J. Hanuše, Rybář v Baladě o námořníku Z. Křížka, Loupežník v Milé sedmi loupežníků M. Vacka, Andrij v Janáčkově Tarasu Bulbovi. Jeho životní rolí se stal Letec v Bukového Hirošimě, kterým se zapsal do historie českého baletního umění.
Zdroj: Divadelní noviny, Česká divadelní encyklopedie, Národní divadlo Brno, Opera Plus
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr