Des Gestes Blancs aneb Něžný příběh otce a syna

Mezi poslední představení letošního ročníku Tance Praha bylo zařazeno i rodinné představení Des Gestes Blancs Sylvaina Bouilleta. Ten zde figuroval i v roli tanečníka. Koncept produkce vycházel ze vztahu otce a syna, a proto Bouilletovi dělal partnera jeho osmiletý syn Charlie. Díky tak blízkému vztahu získává představení velkou míru autentičnosti. Rozhodně je zde znatelná stoprocentní důvěra, jistá spontaneita, bezprostřední hravost, kterou by těžko dokázal zahrát někdo jiný.

29. 6. 2019 recenze

Des Gestes Blancs. Foto: Vojtěch Brtnický.

Autor Lucie Štádlerová

V duetu se využívají prvky floorwork, partneringu i základní akrobacie; vše velmi nápaditým způsobem, kdy každý pohyb zůstává věrný tématu. Pomůckou jsou jim i rekvizity: lavice, stolička i trička, za která se při balancování interpreti drží. Nic zde nepřebývá a z tohoto pohledu se jeví dílo jako dokonalé.

Fyzická zdatnost malého Charlieho je obdivuhodná. Moc prostoru k odpočinku nemá. Během asi padesáti minut metá přemety, balancuje na otcových ramenou, běhá po celém jevišti, vybíjí svoji agresi i si radostně užívá času, kdy otce provokuje. Hra vyústí až uhozením otce na tvář. Zde pak diváci pozorují vnitřní boj s agresivitou a touhou odplaty. Dospělácké ovládnutí ale naštěstí vyhrává. Většina inscenace má však radostný a pohodový charakter, interpreti si hrají s diváky, kteří sedí ze tří stran. Balancují nad pomyslnou hranicí jeviště a hlediště. Vůbec práce s přenášením váhy, momentem zastavení, rozložení sil je stěžejním tématem celé hry.

Do performance se také promítá téma technologie versus živá přátelství a aktivní trávení času. Otec svého syna motivuje až do vlastního vysílení, aby dal přednost hře s ním než asociálnímu poslouchání hudby ze sluchátek, ale zdá se, že boj s technologiemi nemůže vyhrát. Charlie se svého přehrávače nehodlá vzdát. Rezignace otce je však předčasná. Vidí, že syn se sluchátky na uších – ukotven ve vlastním světě – rozjíždí taneční sólo nápadně podobné tomu jeho. Tímto výstupem a jistým pomyslným sdělením, že i moderní zlozvyky mohou přinášet jisté pozitivní výstupy Des Gestes Blancs končí.

Vyznívají jako milé osvěžení letních dnů i zdeformovaného světa opředeného absencí osobních vztahů a přemírou vztahů virtuálních. Je hezké se dívat na to, jak spolu otec se synem komunikují a dělá jim to radost.

Psáno z představení 21. června 2019, divadlo Ponec.

Des Gestes Blancs
Námět a koncept: Sylvain Bouillet
Dramaturgie: Lucien Reynès
Umělecký poradce: Sara Vanderieck
Performeři: Charlie Bouillet, Sylvain Bouillet
Světelný design: Pauline Guyonnet
Zvuk: Christophe Ruetsch
Producent: Naïf Production
Premiéra: 2018