Evropská taneční laboratoř 1 - nápadité pohybové divadlo

Viktória Dányi, Csaba Molnár, Zsófia Tamara Vadas.

Viktória Dányi, Csaba Molnár a Tamara Zsófia Vadas se znají již ze svých studií, mají si tudíž co říci. Svou kompozici o vztazích a lásce, veselém provokování, hravé a někdy i nepříjemné manipulaci vytvářeli nejdříve společnou improvizací. Každý přináší svůj nápad a má nějakou vizi, které se protínají, až nakonec nacházejí společné body a výchozí situace pro scénář. Od začátku chtěli živou hudbu. Pozvali proto známé hudebníky – kromě kytaristy Ádáma Czitroma i skvělého bubeníka a violistu Árona Portelekiho.

V úvodu hraje viola a kytara na motivy barokní hudby a tanečníci se etablují v prostoru, v radostně laděném prolínání se tak trochu oťukávají. Poté začínají rozehrávat situace ve dvojicích, jedna dívka si pohrává a tančí s bubeníkem, kterému během jeho hry rozebere všech šest dílčích bicích nástrojů. Sestaví je do jedné řady a kolem bubnů a přes ně komunikují i střídavě na ně hrají, což je velmi vtipná scéna.

Dále se paralelně začíná rozvíjet dramatická akce, ve které muž manipuluje s dívkou. Začíná izolovanými částmi těla – hlavou, rameny, hrudníkem, pažemi. Jde o dost zajímavý pohybový i dechový princip. Žena mluví, chce říci partnerovi, že nemá čas, že se musí připravit… zřejmě chce jít do práce. Muž jí do té míry tiskne a mačká zezadu její hrudník, že žena v pozici loutky velmi trhaně, přerývaně tančí a mluví, podle toho, jak je dech omezován. Situace graduje až do agresivnější fáze smýkání a tahání.

V další scéně jsou dvě dívky, připravují se k dalšímu, dechově náročnému, tanečnímu duetu. Dech, jeho dynamika a síla vytvářejí rytmy ke krokovým i skokovým variacím i lehce akrobatickým prvkům, které však běží v gradujícím tempu.

Přichází tanečník, který přebírá roli pedagoga, trenéra. Zadává dívkám skokové allegro, ve vášnivém nasazení a posedlosti je donutí, že se vysvléknou do půli těla. V malých i velkých skocích, výpadech i točkách volí variace, aby jejich „ňadérka“ čím dál víc poskakovala. Scéna je úsměvná a vtipná. Jedna dívka zůstává, možná je zadumaná, možná nejistá. Vzadu se objeví na textilu jako na plakátě namalovaná velká hlava vlka. Vlk ji sežere – tedy dívka je pohlcena do zrubu šedé látky a vytvoří jakoby vycpané zvířecí tělo. Z něho se nečekaně vyloupne nahý mladík. Vyloví flétničku a hraje, vypadá jako Pan nebo Faun. Humorné scény jsou vtipné a vkusné zároveň. Všichni se skvěle hýbou, mají jiskru a krásnou energii. A možná, že kariéru před sebou! Opravdu předvedli nápadité pohybové divadlo.

Psáno z představení 7. června 2015, divadlo Ponec, festival Tanec Praha.

Dányi - Molnár - Vadas:  Skin me
Choreografie a interpretace: Viktória Dányi, Csaba Molnár, Tamara Zsófia Vadas
Hudba: Ádám Czitrom (kytara), Áron Porteleki (viola, bicí) 
Scéna: Tóbiás Terebessy 
Kostýmy: ARTISTA
Světla: Kata Dézsi 
Produkce: SÍN Culture Centre, Budapest 
Premiéra: 11. dubna 2013 (TRAFÓ, Budapest)