Premiéra Bohemia Baletu pro děti i dospělé

Premiéra Bohemia Baletu pro děti i dospělé

Premiéra Bohemia Baletu pro děti i dospělé

V úterý 22. ledna se ve Stavovském divadle konala premiéra souboru Bohemia Balet, a to hned dvojí: na programu byly v české premiéře Variace Sergeje Lifara a zároveň čerstvá novinka, dějová taneční fantazie Peter Pan. Soubor, který je zřízen při Taneční konzervatoři hl. m. Prahy a sestává nejen ze studentů, ale také z úspěšných absolventů, připravil večer pro různorodé publikum. Podpořil jím dvě své dramaturgické linie – uvádění kusů z klasického a neoklasického dědictví, na nichž mohou mladí tanečníci technicky růst a rozvíjet své schopnosti virtuózních interpretů, ale také balety a inscenace „pro děti a s dětmi“, tedy inscenace, do kterých se zapojují studenti TKP a současně lákají nejmladší publikum k seznámení s tancem. V minulosti to byla klasická Šípková Růženka inscenovaná ve spolupráci s Baletem ND, ale i taneční příběh Děvčátko se sirkami inspirovaný Andersenovými pohádkami. Úvod večera patřil milovníkům baletu. V české premiéře byly uvedeny Variace Sergeje Lifara, představitele baletní neoklasiky, který vytvořil toto ryze taneční číslo v roce 1953 pro šest primabalerín pařížské Opery, a to na hudbu Franze Schuberta. Vzorem mu byl jak choreograficky, tak i strukturou slavný Grand Pas de Quatre Julese Perrota, který vznikl roku 1848 jako pocta čtyřem nejproslulejším balerínám tehdejšího divadelního světa. Ke slavnému vzoru tedy odkazuje jednak struktura díla – ačkoli je tanečnic šest, výchozí pózy jsou stylizovány do stejného postavení, a stejně jako u slavného vzoru následuje úvodní část, jakési pas de six, v němž se všechny baleríny představí, aby pak roztančily šest samostatných variací a na závěr opět splynuly do živého obrazu symbolizujícího křehkost romantického baletu. Každá variace je vyjádřením odlišného temperamentu, od romantické něhy po koketerii, v technické náročnosti jsou vyrovnané a představitelky balerín (Lýdie Švojgerová, Martina Vlachová, Anastasia Bunda, Eliška Kolářová, Kristina Kornová, Tamara Kšírová) se svých partů zhostily na svůj mladistvý věk se ctí. Přes některá zaváhání zdobila jejich projev právě svěžest a éteričnost tanečního mládí. Nastudování se v Praze chopila Kateřina Slavická ve spolupráci s Cyrillem Atanassoffem, někdejší étoile pařížské Opery, který jako asistent zastupuje zájmy Associations Lifar Paris. Ve druhé polovině večera ovládla jeviště fantazie světa Petra Pana, chlapce, který nechtěl vyrůst, taneční inscenace, která dala příležitost mladým tanečníkům napříč několika ročníky konzervatoře. Petera Pana vytvořila mladá francouzská choreografka Bèrangére Andreo, která s Taneční konzervatoří hl. m. Prahy spolupracuje již pravidelně. Ne náhodou jsou jí i v rodné Francii svěřovány choreografické úkoly pro taneční konzervatoře, z jejího díla je znát, že světu dětí jako diváků i jako interpretů rozumí. K inscenaci byla vybraná filmová hudba Jamese Newtona Howarda, velmi emotivní orchestrální partitura, kterou choreografka dobře využila ve svůj prospěch. Právě hudba je to, co diváka stále udržuje v pozoru, a přesto nepřebíjí choreografii ani výtvarnou složku. Inscenace je rozdělena do jednotlivých, poměrně krátkých obrazů: výjevů z dobrodružství ve fantazijním světě, do kterého se vydávají tři pozemské děti na pozvání pohádkových bytostí, věčného chlapce Petera Pana a víly Zvoněnky. Děj je zcela srozumitelný i tomu, kdo pohádkový příběh nezná, a obejde se přitom bez popisnosti. Zde velmi pomáhá výprava s realistickými kostýmy pirátů, party kluků, Indiánů a Sirén, Peter Pan připomíná dobrosrdečného skřítka a víla je typickou elfí princezničkou z anglosaských pohádek (kostýmy inspirované filmovou verzí příběhu vytvořila Renata Nováková). Změny prostředí a cestování prostorem z domova planety Země do vzdáleného světa dokresluje působivě animovaná projekce. Ačkoli jsou kostýmy velmi výrazné, není tu žádná bezúčelná křiklavost. Choreografický jazyk je svěží, pracuje sice na klasickém základě, ale rozvolňuje pohyb a mimiku až do velké výrazovosti. Nechybí ani náročné skokové variace, zejména pro představitele kapitána Hooka (to je snad jediná poznámka k překladům jmen – tato postava je myslím notoricky známá českým čtenářům ve své originální anglické podobě), a je tu i romantický duet dívky Wendy s odrostlým Peterem Panem, o kterém sní. Ten je také nejdelší ryze taneční číslo, a díváme-li se na Petra Pana jako na dětské představení, vidíme, že je zařazeno přesně do chvíle, kdy je dětský divák vtažen do děje, a může tak na něj nenásilně působit čistou estetikou tance, aniž by mohlo nudit. Jinak je to balet doslova nabitý akcí, stylizovanými souboji, rvačkami i humornými scénkami. Inscenace stojí na hlavních představitelích, které choreografka vybrala přesně podle typů dětských i dospělých rolí. Petra Pana tančí a hraje Kristián Pokorný, na kterém je vidět, že je na jevišti jako doma, také se na něm objevuje už od nejranějšího dětství (pokud dobře počítám, je teď chlapci třináct let). Vystoupení si užívá s naprostou přirozeností, je mrštný a obratný, zvlášť působivě byly vystavěné jeho duety s kapitánem Hookem, kterého tančí Vojtěch Rak. Dívku Wendy ztvárňuje drobná Sára Halušková, proti níž vypadá představitelka víly Zvoněnky Martina Vlachová jako dospělá žena. Je razantní především v hereckém projevu, roli žárlivé víly dodává osobnost. Ze všech interpretů bylo ostatně cítit zaujetí pro představení, které je svou podstatou hravé, trochu dětské, ale ne podbízivé. Celkově jde o typ inscenace, kterou ocení celá rodina a která může děti uvést do světa tance, což není málo. Variace
Choreografie: Serge Lifar
Hudba: Franz Schubert
Nastudování: Kateřina Slavická
Odborná spolupráce z pověření Association Lifar: Cyrile Atanassoff
Pedagogická spolupráce: Jaroslav Slavický
Kostýmy: podle původního návrhu Serge Lifara
Česká premiéra: 22. 1. 2013

Petr Pan
Choreografie: Bérangère Andreo
Hudba: James Newton Howard
Scéna: Bérangère Andreo
Výtvarná předloha scény: Miloš Koutecký
Kostýmy: Renata Nováková
Kostýmní spolupráce: Gita Marcolová
Dramaturgická a režijní spolupráce: Jaroslav Slavický
Asistenti choreografie: Roberta Pospíšilová, Alice Kovářová, Ljubov Dančenko, Hana Vláčilová
Fotografie: Hana Smejkalová
Počítačová animace: Tomáš Prošek
Světelný design: Přemysl Janda
Premiéra: 22. 1. 2013

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: