Tvůrčímu týmu se podařilo najít neobvyklou paralelu mezi zhoubným bujením buněk a mileneckými vztahy ve všech podobách, od prvotního střetnutí („Tak na tebe myslím“) přes první vzájemná neporozumění, touhy užít si až po hádku a odloučení…
Vodící linku v díle Tumor představuje text Dagmary Radové, který slyšíme buď ze záznamu, nebo z úst performerů (Nela H. Kornetová, Jaro Viňarský). Je napsán velice citlivě a natolik abstraktně, že umožňuje zmíněné paralely. K mnohoznačnosti počátečních interpretací vybízí i pokročilé těhotenství performerky.
Na podlaze na sobě leží nehybně dvě těla. Zdá se, že jim jejich spojení nevyhovuje, ač chtějí, nemohou se od sebe odtrhnout. Když se jim to povede, snaží se naopak zase jeden druhého polapit, chytit, jako kdyby měli v rukou horký brambor, kterým by mohli v místě doteku druhému ublížit. Z rozložení sil, drobnosti postavy Viňarského a pokračování děje je zřejmé, že právě on je tím „nečekaným“ hostem, nádorem i láskou, byť v některých momentech si role promění, odříkávají stejné monology, znásobují řečené. Dokonce mají i identické oblečení – růžové tričko, modré džíny a později stříbrné body.
Rozehrávají pestré situace, v nichž používají rozličné výrazové prostředky. Dominuje mluvené slovo a herecká akce, ale nejdojemnější jsou pomalé taneční pasáže. Nechybí ani zpěv v podobě milostných songů z devadesátých let, kde kontrast vyvolává odlišná hlasová kvalita obou interpretů. Vedle profesionálně znějící Kornetové zpívá Viňarský jako nadšený, avšak bohužel nepříliš nadaný fanoušek karaoke (text písní skutečně běhá na dvou obrazovkách), ale snad právě dík této disproporci je to to pravé.
Nemoc evokují nekonečně dlouhé chirurgické hadičky, které mají po většinu času umělci uchycené na obličeji, či plavecké čepice, jež připomínají lysé hlavy těch, co podstoupili chemoterapii. Po vizuální stránce probleskává často motiv EKG měření, na tělo jsou zobrazovány pomocí miniaturní promítačky obrazce připomínající rentgenové snímky, v závěru na stropě vidíme i chirurgické odstranění nádoru.
T.I.T.S. Performance group si libuje v tématech, jež útočí na naše instinktivní emoce, pokouší diváka a jeho bazální reakce. Vše je přítomné i v Tumoru. Strach je základem. Touha přijde na řadu při humorné erotické scéně a zhnusené grimasy diváků při pozorování společného pojídání kuřete, když si rozžvýkané kousky interpreti opakovaně vzájemně vrhají z úst do úst. Jedná se o promyšlené dílo, z něhož si i přes lehkost a nadhled podání odnáším pocit naprosté bezvýchodnosti situace, v níž se nemocní a jejich okolí ocitá...
Psáno z představení ze dne 9. října 2020 v rámci festivalu Move Fest, Cooltour, Ostrava.
Tumor: Karcinogenní romance
Text: Dagmar Radová & T.I.T.S.
Koncept & režie: Nela H. Kornetová
Dramaturgie: Dagmar Radová a Lucie Ferenzová
Scénografie & video: Jan Hajdelak Husták
Hudba & zvuk: Ondřej Sifon Anděra
Pohybová spolupráce: Matthew Rogers
Hrají: Nela H. Kornetová, Jaro Viňarský
Premiéra: 17. 9. 2019
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 4x
Eliška Brtnická
Děkujeme, to nás moc těší!Thin Skin – Křehkost kovových prutů