Zoufalá malost a samota jedince násobí nemohoucnost nalézt oporu ve svém tápání, oporu v jiných ani v sobě samém. Věčný boj s vlastním zoufalstvím, s vlastní neschopností nalézt cestu ústí v odevzdání se chmurnému toku času.
Pocit ubíjející deprese a marný boj proti ní byl na jevišti ztvárněn věrně a nenásilně dokresloval hudební předlohu, která však taneční dílo překračovala sedmimílovými kroky. Originální a trefné pohybové kombinace symbolizující niterné drama tu a tam sklouzly do přílišné popisnosti, především v práci s kostýmem, výtvarná složka zaznamenala několik zajímavých nápadů, které však nebyly plně využity a jejich význam zůstal diváku utajen. Náročné téma ke ztvárnění i vnímání a neutuchající tok negativních emocí by bylo přístupnější s využitím více dynamiky nejen ve výstavbě, ale také například v rozmanitějším lightdesignu. Choreografie bez výhrad zobrazila dané téma, nevtáhla však diváky do svého smutného světa, televizní divák by bohužel zřejmě po několika minutách vysílen raději přepnul na jiný program.

Projekt uzavřela krátká skladba Side Effects z dílny Palestince Emira Faddy. Umná práce s prostorem i tanečníky nepřinesla divákům nic originálního (spíše snad prospěla rozvoji tanečníků ve způsobu práce s choreografem), ale dala vyniknout čistotě linií těl a vyváženému konceptu. Byla příjemným rozvitím i klidnou tečkou za celým večerem.
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Anonym
A Vy jste měl to štěstí obě premiéry také shlédnout?La Sylphide rozpačitá i roztomilá