Konečně je rozhodnuto. Ministerstvo kultury zveřejnilo (v nejzazším možném termínu) výsledky, k nimž dospěla grantová komise v oblasti profesionálního tance, pohybového a nonverbálního umění, když rozdělila veřejnou podporu na rok 2025 přesně 94 projektům v celkové výši 85 milionů korun. Už čekání na výsledky prvního „bodovacího“ kola, z nichž se žadatelstvo dozvídá, zda vůbec bude jejich projekt podpořen, budilo pozornost. Totiž – zatímco komise ostatních oborů měly rozhodnuto a zveřejněno, na taneční excelovou tabulku se čekalo o několik týdnů déle. Bylo to napínavé. Připomeňme, že byly doby, kdy se základní bodové skóre zveřejnilo již v prosinci, a žadatelé tedy měli větší operační pole k přípravě, změnám projektů či k případnému hledání si jiné práce.
Jana Návratová. Zdroj: archiv Jany Návratové.
Letošní zveřejněná tabulka s bodovým ohodnocením a pak i ta druhá s přidělenými rozpočty mnohé z nás zarazila. Žadatelé, kteří dostali nejvíce bodů, a tedy i peněz, totiž seděli v komisi – přesně řečeno 2/3 z nich. Je možné, že kvalita projektů, s nimiž jsou komisařky a komisaři spojeni, byla opravdu tak vysoká, a já v to pevně doufám, ale ten pohled do tabulky výsledků na první pohled nepůsobil vůbec dobře. Důvěra v celý – pro nezávislou scénu klíčový – proces se tím rozhodně neposílila.
Na tradiční otázky: 1/ Podle jakého klíče se komise sestavuje, kdo nominuje její členky a členy? a 2/ Jak je ošetřena jejich nezávislost a vyloučen střet zájmů?, dostaneme tradiční odpovědi: ad 1/Obsazení komise vzniká na návrh profesních organizací, případně jinými doporučeními; ad 2/ Podle ředitelky odboru umění Zuzany Zahradníčkové odvádějí komisaři „odbornou, zodpovědnou a velmi nevděčnou práci” a ještě dodává, že sama vylučuje jejich podjatost a nekompetentnost (citováno ze skupinového mailu různých adresátů a příjemců, kam byla zahrnuta i autorka tohoto textu) a střet zájmu se vylučuje tím, že dotyčný nebo dotyčná, jejichž projekt se projednává, odchází za dveře. Hotovo dvacet.
Sama jsem v komisi mnohokrát pracovala a vím, že spolu její členové tráví spoustu hodin, půjčují si propisky, nabíječky, jdou na oběd do ministerské závodky, kouří, střídají se na záchodě. Psychologicky je to specifická situace, kdy spolu spolupracují ti, kteří k sobě mají blízko, i ti, kteří se nemusejí. Z pozorování dynamiky v komisi mám zásadní poznatek: nikdo nechce „dělat dusno“, protože den je dlouhý a napětí vyčerpává, nikdo příliš nestojí o nesoulad, protože to brzdí práci, bere energii i čas, nikdo nechce riskovat konflikty, které by se mohly přenést i nad rámec jednání.
Dalším měkkým, ale zásadním aspektem je rozprava nad projekty. Na jednu stranu je to užitečný prostor pro sdílení názorů a informací, ale na druhou stranu jde o prostor k ovlivňování. Hovořím z vlastní zkušenosti. Aby komisaři dobře rozlišili, co je co, je třeba mít „nakoukáno“, v sobě porovnáno a taky je třeba být odpoutaný od svých, byť podvědomých „želízek“. A to je hodně náročný test integrity.
Co navrhuji? Aby se bodovalo anonymně, distančně, aby se nemohli komisaři vzájemně ovlivňovat a sešli se až poté, co budou mít na projekty svůj pevný názor. Aby v komisi zasedlo více píšících novinářů, kteří scénu sledují a mají zájem na tom vidět něco kvalitního, nikoli průměr. Aby do komise nepřijímali angažmá alespoň ti, kdož žádají na více projektů. Dále – aby bylo na hodnocení adekvátně času a komise nepracovala pod časovým tlakem. A v neposlední řadě, aby byla práce v komisi důstojně zaplacená, jak se na nezávislou expertízu a osobní odpovědnost za její poskytnutí sluší a patří.
Zanedlouho by se měla prezentovat analýza grantového systému vypracovaná NIPOS. Jsem zvědavá, zda se v ní objeví nějaká doporučení posilující transparentnost a efektivitu celého řízení, což ostatně požaduje po Ministerstvu kultury ČR i loni zveřejněná kontrola NKÚ, která poukazuje v některých případech na neřešené nálezy zjištěné už v roce 2015.
P.S. Pro pořádek – autorka textu zastupovala v letošním řízení dvě grantové žádosti a jejich hodnocení komisí nijak nerozporuje.
