Antikódy – Laterna magika přivádí na Novou scénu ND Václava Havla

19. 3. 2013 zprávy

Laterna magika obohacuje letos repertoár Nové scény Národního divadla již o druhou inscenaci. Ve spojení s tvůrčím týmem mladých profesionálů a ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla vznikla inscenace Antikódy, která bude mít premiéru ve čtvrtek 21. března. Vychází z vizuální poezie Václava Havla a důležitou roli v ní hrají nejmodernější technologie a tanec. Od doby prvního veřejného představení v roce 1958 v Bruselu udivovala Laterna magika celý divadelní svět originálními inscenačními principy a přinášela progresivní postupy v propojení divadelní technologie, projekce a živé herecké a taneční akce. Nyní se už jako součást Nové scény ND znovu silně hlásí k tradici inovativního uměleckého tělesa, vrací se k aktivnímu dlouhodobému vývoji nových projektů a přistupuje ke spolupráci s novými tvůrci a uměleckými platformami na poli multimediálního divadla.
„V minulém roce jsme oslovili několik tvůrčích týmů se zadáním krátké scénické studie na dané téma, které měly ukázat další směr při hledání nových inscenačních postupů, forem, technologií a tvůrčích přístupů. Na konci tohoto zadání stojí Antikódy – inscenace, která by zároveň měla položit základy novému směřování Laterny magiky. Jako součást Nové scény a Národního divadla by měla Laterna magika nabízet kromě osvědčených inscenací také kvalitní současný repertoár, který osloví nejen zahraniční návštěvníky Prahy, ale i domácí publikum,“ říká Štěpán Kubišta, ředitel Nové scény ND. Režisér Braňo Mazúch spolu se specialistou na interaktivní média Danem Gregorem, choreografkou Věrou Ondrašíkovou, zvukovým designérem Stanislavem Abrahámem a skladatelem Michalem Nejtkem svěřují hlavní roli ve vizuálně-pohybové inscenaci Antikódy nejnovějším multimédiím a zahajují tak cestu Laterny magiky 21. stoletím. „Havlovy typogramy mě oslovují svou jednoduchostí, hravostí, promyšleností, vnitřním pohybem a dynamikou; na jedné straně ornamentálností, ale na druhé také minimalismem. Většinu typogramů lze považovat za živou strukturu s vlastním příběhem. A právě přenést tyto příběhy do scénických situací bylo naším úkolem,“ uvádí režisér inscenace Braňo Mazúch. V inscenaci vystupuje pět tanečních postav a performer (tanečníků se v současnosti o

bjeví šest).
Klasický předtočený filmový materiál, typický pro inscenace Laterny magiky, je v Antikódech nahrazen projekcí a zvuky, které vznikají naživo. Inscenátoři přinášejí do laterny magiky tzv. realtime tracking – detekování lidí nebo objektů v předem určených zónách – prostředí scény tak v reálném čase přirozeně obrazem nebo zvukem reaguje na pohyb tanečníků na scéně. „Vizuální poezie a poetika Laterny magiky mají ve své podstatě k sobě hodně blízko a myslím, že to byla logická volba, že dramaturgie Nové scény zvolila právě tuto inspirativní předlohu,“ dodává Braňo Mazúch.
Pro choreografku Věru Ondrašíkovou je nejintenzivnějším tématem inscenace Antikódů čas a přemýšlení o něm. Jak sama říká: „Pořád mám na mysli citaci z Odcházení: Každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme odkud se všechno vynořuje, a ještě méně, kam se to zanořuje.“

Inscenace vznikla ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a její první uvedení se časově setkává s druhým vydáním sbírky Antikódy Václava Havla. Součástí doprovodného programu je i stejnojmenná panelová výstava na piazzetě Národního divadla, kterou připravila Anna Freimanová z Knihovny Václava Havla. Sbírka vizuální poezie Václava Havla, jejíž převážná část vznikla v první polovině šedesátých let, vychází poprvé kompletní. „Šlo – pozdějšími slovy Josefa Hiršala – o „angažovanou artikulaci absurdity“, užívající postupy soudobé experimentální poezie, ale obohacující ji o společenskokritický obsah. V následujícím čtvrtstoletí využíval Václav Havel tvůrčích postupů vizuální poezie většinou jen k vytváření příležitostných děl, zamýšlených převážně jako osobní vzkazy či blahopřání,“ dodává Anna Freimanová z Knihovny Václava Havla. Zdroj: Nová scéna ND