
Příběh o cynických poživačnících vytvořil známý český choreograf Libor Vaculík na hudbu Franze Schuberta, Pēterise Vaskse a v hudební režii Petra Maláska. Komorní inscenace osciluje na pomezí baletu a tanečního divadla. Libor Vaculík nechce šokovat výpravným dílem, ale naopak se chce zaměřit na jemné vykreslení jednotlivých charakterů postav.
Láska zbavená citů se stává uměním strategie, chladně vypočítané do sebemenších podrobností, a na tento cynický přístup k morálce a lidské zodpovědnosti nakonec doplácejí nejen nevinné oběti, ale i jejich honci. Na povrchu je aristokratická smetánka bez chyby a hříchu, ale stačí poodkrýt masku a vidíme zkažené nitro nehodné obdivu či následování. Je až krutě bizarní, jak snadno se můžeme dostat do hry života, jejíž pravidla ale určují jiní lidé. Nikdo není člověkem sám o sobě, ale utváří ho a ovlivňuje okolní prostředí. Někdy je obtížné rozeznat, kdy o sobě ještě rozhodujeme my sami nebo ostatní…

Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky