Registrace

Nominace na Ceny Thálie 2025

Herecká asociace dnes oznámila nominace na Ceny Thálie 2025, jejichž přehled naleznete níže. Oceněni budou nejen divadelní umělci za mimořádné jevištní výkony, ale také osobnosti, které získají Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v jednotlivých oborech, a uděleny budou i mimořádné ceny. Cenu za celoživotní mistrovství v oboru Balet, tanec a pohybové divadlo letos obdrží Alice Kvasnicová. Slavnostní předání cen proběhne v sobotu 1. listopadu 2025 v pražském Národním divadle, a v přímém přenosu jej odvysílá Česká televize na programu ČT1.

Nominovaní tanečníci a tanečnice. Foto Ceny Thálie.
Nominovaní tanečníci a tanečnice. Foto Ceny Thálie.

V kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo byly nominovány Chanell Cabrera Sansón za roli Kitri v inscenaci Don Quijote, kterou uvedl soubor Národní divadlo Brno. V baletu, který nastudoval José Carlos Martínez, Cabrera zazářila jak brilantní technikou, tak herectvím. I v technicky nejnáročnějších pasážích tančila s „lehkovážnou“ grácií a elegancí. Do interpretace vložila vše, co ke Kitri patří – rozpustilý šarm, jemně odstíněnou komiku a koketérii. Stejnou technickou jistotu prokázala jak ve snové scéně druhého jednání jako křehká Dulcinea, tak ve finálním pas de deux.

Druhou nominovanou je Romina Contreras z Národního divadla v Praze, která ztvárnila roli Manon v inscenaci L’Histoire de Manon Kennetha MacMillana. Podle komise je už svým zjevem předurčená ke ztvárnění této role, kterou tančila s technickou jistotou, elegancí a šarmem. Svou Manon probarvuje v celé škále charakterových odstínů. Je dívkou rozporuplnou, váhající mezi milostným citem a touhou po hmotném pozlátku, postavou spějící od marnivosti k ženě uštvané a rezignované. Její pojetí tragického finále je strhující.

Inzerce

Národní divadlo Brno získalo i další nominaci, tentokrát pro Annu Yeh za roli Roxany v inscenaci Cyrano de Bergerac Jiřího Bubeníčka. Svoji postavu vystavěla s jasným vývojem od naivní zamilované dívky až k zralé ženě, která si uvědomuje svůj dávný omyl. Kromě technické jistoty a citlivosti v partnerských pasážích zaujala také výrazným hereckým projevem a lyrickou, místy až dojemnou jemností.

V mužské kategorii byl nominován tanečník Národního divadla v Praze Federico Ievoli za roli Des Grieux v baletu L’Histoire de Manon. Ievoli podle poroty vytváří fascinující portrét tragické romantické postavy. Je zosobněním lásky, která přesahuje rozum i morální zásady. Svou skvělou techniku uplatnil zvláště v adagiových pasážích, ve kterých vyniká jeho výjimečná elegance a pohybová kantiléna.

Albert Kaše zaujal svým ztvárněním role Jonathana Livingstona Racka ve stejnojmenné inscenaci, kterou pro soubor DEKKADANCERS vytvořil Ondřej Vinklát. Kaše dává Jonathanu Livingstonovi snivost a odhodlání překračovat vlastní limity. Umanutost dosáhnout vytyčeného cíle je v rozporu s jeho fyzickou křehkostí a zranitelností. V jeho tanci se odráží neustálé hledání – pohyb trupem nebo jen zády volně přetéká, chvěje se při hledání stability, nebo má lehkost a rozmáchlost, když naznačuje snahu vzlétnout.

Jonathan Livingston Racek. Foto Pavel Hejný.

Třetí nominaci získal Lukas Lizama Garrido za sólový výkon v inscenaci Mystical Self, kterou pro soubor Lenka Vagnerová & Company vytvořil mozambický choreograf Edivaldo Ernesto. Podle poroty šlo o výjimečný a místy až šokující způsob pohybového vyjádření. Po celou dobu tančil Garrido se strhující energií, místy až v agresivním tempu. Jeho výkon, při němž ho choreograf přivádí na samou hranici fyzických možností, je obdivuhodně uhrančivý.

V kategorii Alternativní divadlo je nominována Sára Arnstein za performerský výkon v inscenaci Wonderland. Arnstein představila činoherně-pohybovou scénickou úvahu na téma touhy vymanit se ze závislosti na moderních technologiích a být chvíli sama se sebou. Její jevištní projev je podle poroty neokázalý, přirozený a elektrizující.

Další nominovanou je Anežka Hessová, která zaujala rolí Anežky v inscenaci Můj Hood autorek Lucie Ferenzové, Anežky Hessové, Evy Staré, Kamily Mottlové a kolektivu Collective Coller. Hessová v inscenaci sděluje vlastní příběh o dětství v Praze, dospívání v zahraniční cirkusové komunitě a o návratu do Česka, kde se setkává s dávnou kamarádkou. Vyprávění doprovázené sérií performativních, tanečních, akrobatických a hudebních čísel je výrazně stylizované, působí sugestivně a nepateticky. Výkon všestranné performerky je přes svou autentičnost plný vnitřní poezie a křehkosti.

Eliška Mesfin Boušková byla nominována za inscenaci Jak vytáhnout kořeny, kterou uvedlo Malé divadlo Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Monodrama zpracovává životní příběh herečky, která se – nejen symbolicky – vydala hledat a nachází své etiopské předky. Dílo vzniklo jako interaktivní performance pro základní a střední školy a hraje se většinou přímo ve třídách, takže protagonistka je s publikem v přímé akci a dialogu. Kreativně využívá nejen své přirozené schopnosti bezprostředního vyprávění a rychlé improvizace, ale zahrnuje také tanec, zpěv i hru s předmětem.

Sára Arnstein - Wonderland. Foto Dita Havránková.

V téže kategorii byl nominován také slovenský tanečník, choreograf a performer Martin Talaga za performerský výkon v projektu PiNKBUS slovenský a žiadny iný platformy PiNKBUS. Talaga se coby drag queen stylizuje do blonďaté femme fatale, v mnoha ohledech připomínající současnou ministryni kultury Slovenské republiky. V roli, která vyžaduje dávku odvahy, se pohybuje a chová spontánně, je po celý čas suverénní a autentický. Podle situace někdy přidává na excentričnosti, jindy je ironický či jízlivý. Vždy dokáže výborně navázat kontakt s diváky, které svádí i provokuje.

Nominace uzavírá kolektiv účinkujících Matyáš Dlab, Zdeněk Polák, Janet Prokešová, Zuzana Smutková a Pasi Mäkelä za kolektivní performerský výkon v expresivní hudebně-taneční show Headbanger uměleckého kolektivu D’epog. V díle plném dynamických rytmů, zpěvu, fyzického jednání a tance s výraznými výtvarnými efekty překračuje kolektiv performerů a performerek s hudebníkem Matyášem Dlabem hranice jeviště a přelévá performanci do bizarními situacemi propleteného dění v celém prostoru. Vytváří divoké reje tanečních, pěveckých a fyzických čísel, která se často nečekaně objeví a následně zmizí v davu přítomných.

Zdroj: Ceny Thálie

Témata článku

Diskuze

Vyplněním e-mailu se přihlásíte k odběru automatických notifikací, které vás upozorní na nový příspěvek v této diskuzi.

Odesláním příspěvku souhlasíte s pravidly pro diskutující

Buďte první, kdo zahájí diskuzi pod tímto článkem!
Přidat komentář

Související texty

Děti diktatur dojímají autenticitou výpovědi. Z obrazů autoritářských režimů mrazí

Atmosféra ponurých podzimních dní spojená se Svátkem zesnulých se 1. listopadu přemístila do vnitřních prostor Divadla X10. Inscenace Děti diktatur, kterou vytvořili chilští tanečníci a choreografové v Itálii, dojímá i ochromuje. Bárbara Hernández a Lukas Lizama pomyslně přenesli diváky do Latinské Ameriky a jejích autoritářských režimů.

Zajímá vás celý článek?

Obsah Tanečních aktualit vzniká díky týmu odborníků, kteří investují svůj čas, energii a vášeň, aby vám přinesli ten nejkvalitnější vhled do světa tance. Podpořte naši redakci – každý příspěvek má smysl.

Přispět na obsah

Pokračovat ve čtení zdarma.