Pražský komorní balet oznámil ukončení činnosti

Z mého života. © Pražský komorní balet foto Martin Macoun.

Z mého života. © Pražský komorní balet foto Martin Macoun.

Pražský komorní balet k 1. červnu 2019 ukončí svou činnost. Důvodem je podle ředitelky souboru Ladislavy Jandové nízká veřejná finanční podpora. Tento nezávislý profesionální taneční soubor letos slaví 55 let své činnosti.

Přestože příslušný ministerský program na podporu profesionálních divadel a orchestrů byl navýšen proti loňskému roku ze 160 milionů korun o 60 milionů, Pražský komorní balet (PKB) jako jediný z hodnocených divadelních souborů dostal menší příspěvek než loni, uvedla ředitelka souboru Ladislava Jandová.

Pražský komorní balet mezi třemi desítkami příjemců příspěvku ze zmíněného ministerského programu letos získal dva miliony korun, loni to bylo 2,2 milionu. Z veřejných zdrojů pak má včetně příspěvku od pražského magistrátu 3,5 milionu. Rozpočet souboru je letos podle Jandové 15 milionů korun.

Zánik souboru s dlouhou historií podle Jandové může odvrátit rychlé jednání ministra kultury, navýšení dotace minimálně na deset milionů korun a změna postoje ministerstva k tanečnímu umění. Pokud soubor skončí 1. června, splní své umělecké závazky do konce roku. „Dojde tak ke zrušení více než 20 míst, a to v době ekonomického růstu,“ uvedla ředitelka. Pražský komorní balet je podle ní jediný profesionální soubor současného tance v Česku, nedisponuje však vlastní scénou, prostory pro účinkování si musí pronajímat. „Bez veřejné dotace nemůže existovat,“ uvedla ředitelka.

Poslední premiéru pro Pražský komorní balet připravil bývalý šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska. Ten stojí za choreografií, scénářem a režií k baletu Kytice. „Státní správa této země se dlouhodobě macešsky a odmítavě staví ke kultuře a umění. Pokud se naše země má čím historicky celosvětově pyšnit, je to právě kultura. Je ale bohužel na ocase státního zájmu, a to se promítá i do současného problému Pražského komorního baletu,“ prohlásil Zuska.

Před rokem prý Zusku oslovil tehdejší ministr kultury Ilja Šmíd za ANO s nabídkou, aby se pokusil tento soubor vyvést z těžké situace. Šmíd také přišel s motivací, že by pro tanec mohl být využíván prázdný dům na Klárově, kde by měl svou základnu. „Premiér Andrej Babiš (ANO), když uváděl ministra Antonína Staňka (ČSSD) do funkce, říkal, že by objekt přešel do gesce ministerstva kultury. V listopadu mi ale ministr Staněk na dům tance a pokračování PKB nebyl schopen vůbec nic říct,“ řekl Zuska. „Mám zkušenosti s ministerstvem kultury za posledních 15 let. Bylo to vždycky tristní, ale tohle je nejhorší. Ale může samozřejmě přijít ještě něco horšího,“ dodal.

Také podle choreografa a manažera Antonína Schneidera, který s PKB spolupracoval, se stát k podpoře tanečního umění staví nesystematicky. „Nemáme čas na lobbování, na leštění klik, musíme být denně osm hodin ve zkušebně. Čekáme, že dobrá práce se chválí sama,“ řekl Schneider. A Zuska doplnil, že taneční umění dnes patří k oblíbenému diváckému žánru. Průměrná návštěvnost baletních představení v ND je dlouhodobě kolem 95 procent, návštěvnost celého divadla kolem 72 procent, uvedl.

Zdroj: www.irozhlas.cz

Témata článku

Pražský komorní balet

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

říjen 2019

Po Út St Čt So Ne
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

SOUVISEJÍCÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: