Pražský komorní balet přiveze choreografie Pavla Šmoka do Ostravy
zprávy
Představení přibližuje ředitelka PKB Ladislava Jandová: „Večer otevře radostná Sinfonietta na hudbu Leoše Janáčka, která ve Šmokově podání vyjadřuje svobodného člověka, jeho duševní krásu. Oproti tomu Dvořákova Stabat Mater nás přenese do skladatelova nešťastného období, ve kterém ztratil své dvě děti. Stejně tak i Pavel Šmok ve své choreografii vyjadřuje zármutek nad ztrátou dítěte (Matka-Syn). Pro poslední vystoupení našla choreografka Hana Turečková inspiraci v tématu pomíjivosti lidské krásy, kterou symbolizuje květ sakury. Tato velmi emotivní a energická choreografie na barokní hudbu G. F. Händela, mj. s operními áriemi Magdaleny Kožené, nenechá diváky ani na chvíli vydechnout. Tanečníci natření šamotovou hlínou se zrodí z květu sakury, aby během čtyřicetiminutového představení jejich krása pominula. Z tanečníků postupně odpadává hlína a vytváří tak na jevišti tajemný opar. Úžas nad lidskou krásou vystřídá zánik, květ sakury odkvétá...“
První večer Pražského komorního baletu je na programu 16. března v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.
Druhé baletní gala dne 12. dubna nabídne Šmokovy choreografie Trio g moll (B. Smetana) a Zjasněná noc (A. Schönberg), opět obě v nastudování Kateřiny Dedkové-Frankové. Gala vyvrcholí choreografií Hany Polanské Turečkové Hádej kolik je hvězd (A. Pärt, Š. Polanský), která je volně inspirována knihou Jacka Londona Tulák po hvězdách.
Pražský komorní balet je v současnosti největší český nezávislý profesionální taneční soubor, jehož počátky sahají do 60. let 20. století. U zrodu původního PKB stáli Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut, kteří v roce 1964 založili Studio Balet Praha. Na původní ideu Baletu Praha navázal choreograf Pavel Šmok v roce 1975 pod názvem Pražský komorní balet. Vznik tohoto souboru znamenal zlom ve vývoji tehdy ještě československého baletu. Za téměř půl století úspěšné činnosti a umělecké tvorby soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem českého tanečního umění v zahraničí (Izrael, Libanon, Indie, Čína, Austrálie, Kuba, Tchaj-wan, Německo, Lucembursko, Thajsko) a získal řadu významných ocenění (Ceny Českého literárního fondu za nejlepší choreografie, Ceny Thálie za mimořádné jevištní výkony, Ceny Tanečního sdružení ČR aj.). Zdroj: NDM
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 41 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 43 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 44 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 45 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 59 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 61 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?