Změna kulturní politiky bez debaty? Ministerstvo kultury spustilo připomínkování nové strategie
Uprostřed letních prázdnin a bez předchozího upozornění odborné veřejnosti se v meziresortním připomínkovém řízení objevil návrh nové Státní kulturní politiky vlády ČR 2026–2030+. Nový dokument má podle předkládací zprávy zcela zrušit dosud platnou strategii přijatou předchozí vládou a nahradit ji novým koncepčním rámcem. Zástupci kulturního sektoru a nezávislých uměleckých scén vyjadřují znepokojení nejen nad netransparentním postupem, ale i nad vynecháním klíčových společenských a vzdělávacích témat.
Nostický palác - Ministerstvo kultury. Zdroj Wikimedia Commons.
Zrušení dosavadní koncepce
Dosavadní Státní kulturní politika 2026–2030+ (s podtitulem Odolná kultura / Odolná společnost) vznikala dlouhé měsíce participativním způsobem. Na jejím přípravném procesu se podílely desítky odborníků, profesních organizací, zástupci krajů i nezávislého sektoru. Současný návrh však počítá s jejím kompletním zrušením včetně úkolů spojených s její realizací.
Jak vyplývá z předkládací zprávy, důvodem je záměr vlády přizpůsobit strategický dokument vlastním programovým prioritám a aktuálnímu volebnímu období. Autorkou nového materiálu je mluvčí Ministerstva kultury Barbora Šťastná společně s interní odbornou radou složenou z vedení a pracovníků ministerstva.
V reakci na zveřejnění dokumentu se na sociálních sítích zvedla vlna kritiky z řad odborné veřejnosti. Zástupci kulturních organizací upozorňují, že ještě nedávno dostávali při jednáních s Ministerstvem kultury informace, že se na nové kulturní politice nepracuje. (Více i v rozhovoru s Jiřím Bubeníčkem zde a zde). O to větší překvapení vyvolal hotový dokument předložený v průběhu prázdnin. Znepokojení vyvolává především způsob, jakým k náhradě dochází, tedy bez předchozí otevřené komunikace se sektorem a s návrhem zrušit práci, do které stát i odborná veřejnost investovaly dlouhé měsíce.
Adriana Světlíková z organizace Nová síť k tomu na své facebookové stránce napsala: „Současná vláda nyní navrhuje tuto schválenou politiku i úkoly spojené s její realizací zrušit a nahradit ji dokumentem odpovídajícím vlastním programovým prioritám a aktuálnímu volebnímu období. To není moje interpretace. Takto je důvod popsán přímo v předkládací zprávě. Nový dokument přitom obsahuje i důležité věci: spravedlivější odměňování, víceleté financování, podporu regionů, kulturní infrastruktury nebo živého umění. Právě proto si zaslouží poctivou debatu, ne jednoduché politické nálepkování."
Při porovnání schváleného a nově předkládaného dokumentu však odborná veřejnost poukazuje na zásadní posun v celkovém pojetí a roli kultury ve společnosti. Zatímco dosavadní schválená politika vnímala kulturu jako pilíř demokracie, kritického myšlení a společenské odolnosti, nový dokument se soustředí především na ekonomické aspekty, infrastrukturu, audiovizi, cestovní ruch a konkurenceschopnost. Z nového návrhu vypadávají samostatné strategické cíle zaměřené na mediální a informační gramotnost, roli kultury při práci s dezinformacemi či systematickou práci s publikem a sběr dat. Výrazně ustupuje také propojení kultury se vzděláváním, které v původním dokumentu tvořilo samostatnou kapitolu zahrnující spolupráci se školami či kreativní učení. Stejně tak schází samostatná oblast věnovaná krizové připravenosti, kybernetické bezpečnosti a ochraně kulturního dědictví i osob.
Z dlouhodobého strategického dokumentu státu se tímto krokem stává politika vymezená pouze pro jedno volební období konkrétní vládní garnitury. Podstatně se mění i samotný princip vzniku. Místo dlouhého participativního dialogu napříč kulturním sektorem vzešel nový materiál z interní práce ministerstva.
Otazníky nad kontinuitou a délkou připomínkování
Podle zástupců kulturního sektoru tímto postupem vzniká nebezpečný precedent, kdy by si každá nová vláda mohla po volbách psát vlastní kulturní politiku a rušit práci svých předchůdců. V sázce je tak nejen kontinuita státní správy a předvídatelné prostředí pro kulturní organizace, ale i základní důvěra mezi státem a kulturním sektorem.
Vlna nevole směřuje i k načasování celého procesu. Dokument byl k připomínkám zveřejněn na portálu Hospodářské komory s termínem pro podání připomínek do 4. srpna, tedy v období letních dovolených, což znemožňuje plnohodnotnou odbornou diskusi. Kulturní obec proto požaduje seriózní vysvětlení a otevření reálného dialogu o směřování české kultury.
Více informací k novému návrhu Státní kulturní politiky vlády zde.
Odkaz na stávající Kulturní politiku ČR zde.
Zdroj: Hospodářská komora, Facebook
