V listopadu proběhl již třetí ročník festivalu Bread & Dance, v rámci kterého, jak tvrdí propagační materiály této akce, naše největší taneční soubory hledají společně nové cesty a snaží se otevírat svět tance.
V DOXu se v dialogu s výstavou David Lynch: Up in Flames konala imerzivní performance All is Good in Heaven. Soubor Farma v jeskyni v čele s Viliamem Dočolomanským si za výchozí otázku zvolili: „Co se stane, když galerie po zavírací době nezavře, ale začne se zaplňovat příběhy surreálních postav, které si žijí vlastním životem?“
Kam jdou tanečníci, když spadne opona? Nová inscenace Laterny magiky V parku má za to, že na čerstvý vzduch. A to konkrétně do městské přírody. Po nedávném Kolopánovi a Plutu se Radim Vizváry opět pouští ve své tvorbě pro (nejen) dětské publikum do existenciálního tématu – otázce života tváří v tvář stáří.
Festival Nultý bod patří už víc než patnáct let k výrazným událostem české nezávislé taneční a performativní scény. Původně platforma pro setkávání českých a zahraničních tvůrců se v posledních letech proměnila – zaměřila se na mladé publikum a přesunula se přímo do škol.
Pohybové divadlo a tanec si jen zřídka nacházejí cestu do mainstreamových médií. Tvůrkyním inscenace Kuchyňské porno z uskupení Nebojsy se to však povedlo, aniž by měly za zády zkušený komunikační tým. Jak se jim to podařilo?
PiNKBUS Platform uvádí nejnovější autorské dílo režiséra, performera a dramaturga Tomáše Procházky. Projekt Lemonade: No Other Troy představuje dlouhodobě připravované pokračování jeho umělecké cesty a zároveň osobní návrat po ročním odkladu premiéry.
Břitká performance HIT Jana Bárty, jež měla premiéru ve Studiu Hrdinů v posledním říjnovém dnu, není úplnou novinkou. Bárta vychází ze svého stejnojmenného sóla, uvedeného v rámci minulého ročníku festivalu Norma, a také navazuje na svůj oceňovaný kus Pitch.
Jak se staví vztah? Doslova od podlahy. Umělecké uskupení SPOLK v koprodukci se Studiem ALTA uvedlo v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu komorní hovor nenápadných gest, subtilních grimas a potutelných pohledů.
Viktor Černický v novince Pneu, premiérované na Jatkách 78, pokračuje ve svém obsesivním vztahu k objektům. Zatímco ve starším Pli vyždímal maximum ze stohovatelných kancelářských židlí, v Pneu vytřískal, co se dá, z pneumatik.
Když mě z redakce Tanečních aktualit oslovil šéfredaktor Josef Bartoš s nabídkou, abych reagoval na článek Jany Bohutínské „Jak si zákonodárci kulturou vytřeli zadek“, rád jsem nabídku přijal.
