Když mě z redakce Tanečních aktualit oslovil šéfredaktor Josef Bartoš s nabídkou, abych reagoval na článek Jany Bohutínské „Jak si zákonodárci kulturou vytřeli zadek“, rád jsem nabídku přijal.
Projekt Lysistrata Reloaded vychází z Aristofanovy komedie z pátého století před naším letopočtem, jejíž pacifistické poselství se bohužel stává stále aktuálnějším. Inscenace využívá její námět - tedy ženskou stávku - v renovované formě a pod heslem No peace? No sex! Směřuje ke scénickému ztvárnění otázek dnešního světa: Jak zastavit válku? Je válka rodu mužského? Co mohou a mají udělat ženy?
Nakladatelství AMU zve na další ročník prodejní výstavy odborné literatury Book Me, která letos ve dnech od 30. října do 2. listopadu obsadí prostory AVU Veletržní (Veletržní 61, Praha 7).
Po úspěšných jarních koncertech v Ostravě a Katovicích, které česká média označila za „multisenzorický zážitek“, se mezinárodní projekt Sounds of Diversity vrací na evropská pódia. Podzimní část turné zavede tento unikátní koncept do slovenské Nové synagogy v Žilině a maďarského Budapest Music Center.
Francouzsko-česká choreografka Marie Gourdain se po několika letech vrátila do Prahy, aby v kulturní stanici Galaxie představila své nejnovější dílo Neznámý koeficient. To vytvořila se svým novým kolektivem Matière Mobile, usazeným ve francouzském Lyonu.
Alena Pešková ve své tvorbě jde po silných tématech a příbězích. Vlasta zapadá do těch, kde ji zaujala výrazná ženská hrdinka v mezních situacích.
Jak se proměňuje jazyk tance v době, kdy do hry vstupuje umělá inteligence? Může být AI rovnocenným partnerem v tvůrčím procesu, nebo zůstává jen chytrým nástrojem, který pomáhá formulovat myšlenky? A jak se přítomnost AI odráží v psaní o tanci: v anotacích, kritikách, scénářích, nebo třeba v grantových žádostech?
Na půdě bývalé čističky vod v pražském Bubenči se dnes přelévá víc než voda – konkrétně mateřské mléko. Performerky Lenka Vořechovská a Anne Sofie Stubbe Lindeberg se v nové pastorální etudě o splynutí s přírodou vtělují do dvojice éterických přežvýkavců.
Uskupení My kluci, co spolu chodíme je proslulé svými pohotovými improvizacemi a smyslem pro humor i absurditu. To, že v této disciplíně vskutku vynikají, dokázali i v nejnovější inscenaci Happy Our, kterou uvedla holešovická scéna Jatka78.
Čtyři těla a stovky kilogramů pneumatik v neustálém pohybu. Ve fyzicky náročném představení PNEU se oceňovaný multižánrový umělec Viktor Černický vydává na hranici mezi tancem, fyzickým divadlem, současným cirkusem a vizuálním uměním.
