Letošní pražská část platformy pro alternativní divadlo se v rámci 33. ročníku festivalu …příští vlna/next wave... nesla v rozjímavém duchu minulosti. Ať už na ni člověk vzpomíná v dobrém, či zlém, neutečeme jí nikdo. Jaké příčiny a podoby má nostalgie? Proč je někdy stesk po minulosti prokletím? A poučíme se vůbec někdy?
Kostel, komín, bývalý módní dům nebo nádražní hala. Všude tam se odehrával program MOVE Festu Ostrava, který se dlouhodobě snaží propojovat specifická místa moravskoslezské metropole se současným tanečním a pohybovým uměním. Organizátoři dodrželi i další neoficiální tradici – každý nový ročník obohatit alespoň o jeden nový prvek.
V sobotu se předávaly Ceny Thálie, jakou cenu má ale umělecký hlas? K čemu může být využit, jak a kdy ho použít a kde na to všechno brát sílu? A bude nakonec vůbec slyšet? Doba si žádá vyjádření a my všichni hledáme způsob, jak na ně, občas i za cenu frustrace a pocitu, že nás nikdo nevnímá. Jenomže demokratické principy je potřeba hájit. Tak mluvme.
Site-specific triptych Labyrint představuje různé autorské přístupy k tvorbě ve veřejném prostoru, které se potkávají v zastřešujícím tématu – existenciální úzkosti. Společné uvedení trojice děl vytváří komplexní a naléhavý obraz dnešní doby, který osciluje mezi manifestem a neuchopitelnou kontemplací.
Ohlížíme se za Havlovým odkazem, loučením Radačovského s brněnským baletem a znovuotevřením Studia ALTA. Hlavním tématem je nejisté financování českého nového cirkusu, o němž hovoří výkonný ředitel Cirku La Putyka a Jatek78 O. Vykoukal.
V pražské Venuši ve Švehlovce proběhne od 3. do 14. listopadu 2026 PINKBUS FESTIVAL. Program nabídne původní české premiéry, mezinárodní taneční projekty i lecture performance věnované osobnostem LGBTQIA+ historie. Chybět nebude ani diskusní panel k plánům ministerstva kultury a závěrečná komponovaná varietní show.
V taneční novince Karapax se Tereza Lenerová sápe po kostech, chrupavkách, svalech, fasciích, po šlachách, po mase. Nebo by možná bylo správnější napsat, že se vše vyjmenované sápe po ní. Čerpá z autobiografického materiálu a fyzické potíže přetavuje v tanec sice krátký, ale ostrý jako břitva. Jak tančí o bolesti a o procesech uvnitř těla?
V okolí Kulturní stanice Galaxie na pražských Hájích proběhne 24. a 25. září česká premiéra site-specific projektu Impossible Horizons německé choreografky Anny Till. Pět performerů propojí současný tanec s architekturou a autentickými hlasy místních obyvatel. Koprodukční akce probíhá ve spolupráci s DanceConnected a festivalem 4+4 dny v pohybu.
V KD Mlejn se odehrála performance Closer. Její autorka Stéphanie N’Duhirahe pracovala s interpretkou Marinou Mezzogiorno-Brown, pro niž je představení především připomenutím těch, kteří již nežijí. Ačkoliv byla řeč o zemřelých, Mezzogiorno-Brown probouzela ve svém těle minulost s laskavostí mísící se s tragikomickou ironií.
Festival …příští vlna/next wave… v sobotu 19. září ve Venuši ve Švehlovce udělil Pocty za alternativní umění. Osobností roku se stala publicistka Jana Bohutínská za systematické psaní o kulturní politice a odvahu otevírat systémové problémy nezávislé scény. Titul Živoucí poklad převzala Zoja Mikotová a Talentem roku je Natalia Tina Jeleva.
