Ve světě tance je poměrně běžné, že se špičkoví interpreti po ukončení aktivní kariéry vrhnou na dráhu choreografa nebo se ujmou důležitých postů ve vedení tanečních souborů, festivalů a škol.

Otcem amerického baletu je George Balanchine, ruskou tradici si přivlastnil Marius Petipa, Italové za vše vděčí Carlu Blasisovi a později Enricovi Cecchettimu. V Dánsku mají Augusta Bournonvilla.

„Vaše oči se kochají její mnohostranností, vaše srdce se zastaví na pokraji každé propasti. Ona však klidně pluje vesmírem a vrací se, jako by žádné nebezpečí neexistovalo. Styl Suzanne Farrell je založen na riziku; téměř vždy je mimo rovnováhu a vždy v bezpečí,“

Od prosince 1968, kdy Ctibor Turba (14. 10. 1944 – 30. 6. 2025) vstoupil spolu s Borisem Hybnerem na profesionální scénu inscenací Harakiri, byly o něm a jeho tvorbě až do dnešních dnů publikovány stovky recenzí, interview, odborných studií; od roku 2006 vycházely i sešity, půvabná ohlédnutí za uplynulými lety, které vydával Ctibor Turba vlastním nákladem.