Životní jubileum slaví v těchto dnech Hana Vláčilová, balerína, která se ve dvaceti letech (narozena 25. 2. 1956) stala sólistkou Baletu Národního divadla v Praze. V tehdejším Československu to bylo raritou, neboť hlavní role náležely především ostříleným tanečnicím. Hana Vláčilová tyto zaběhlé zvyklosti narušila.
Vyčleňovat jedince ze skupiny a kontextu a přisuzovat jim revoluční nálepky, případně z nich činit body zlomu ve vnímání toho či onoho oboru je vždycky trochu ošemetné. Jenže čas od času se zkrátka objeví osobnost, u které si současnost, snad opojená představou prožívání něčeho vpravdě historického, prostě nemůže pomoct. Jednou z takových je Sylvie Guillem...
Profesionální tanečníci a tanečnice mají napříč styly víceméně společný velmi raný začátek svého tréninku. Tělo je potřeba začít formovat co nejdříve, aby bylo dostatečně tvárné, a budovat mu postupně sílu, aby následně něco vydrželo.
V neděli 11. ledna 2026 zemřela Miroslava Pešíková, dlouholetá sólistka, hvězda Baletu Národního divadla. Přesto, že na první pohled vypadala jako křehká, něžná blondýnka, zářila v dramatických rolích typu Lady Macbeth...
Kurt Jooss (1901–1979) je jedním ze zásadních reformátorů tance 20. století, jehož odkaz si dnes připomínáme u příležitosti 125. výročí jeho narození. Jako tvůrce konceptu Tanztheater dokázal funkčně propojit klasickou taneční techniku s labanovskými principy a vnést do tanečního umění hluboký sociálně-politický rozměr.
Na celosvětovém tvůrčím tanečním nebi se aktuálně vyjímá vybraná řádka choreografických jmen. Ve vodách současného tance je genderový poměr choreografek a choreografů (i díky vlně modernistek z první poloviny 20. století) relativně vyrovnaný. V tuzemském prostředí si troufnu tvrdit, že ženy dokonce převažují
