Přes šedesát let života věnovala Věra Vágnerová brněnskému baletu. Od okouzlující Julie či Popelky přešla do role baletní mistryně, která do vysokého věku udivovala neskutečnou pamětí a schopností nazkoušet z hlavy téměř celý tradiční repertoár. Dnes by jí bylo 100 let.
Jestliže v prvním vydání publikace Fifty Contemporary Choreographers (Routledge 2000) jste jméno Sidi Larbi Cherkaoui nenašli, v třetím oddíle z roku 2021 se ocitlo ve společnosti Williama Forsytha, Marca Goeckeho, Akrama Khana, Wayna McGregora, Crystal Pite, Hofeshe Shechtera či Sashi Waltz.
Karel Janečka náleží k výrazným postavám československého baletu druhé poloviny 20. století, zejména v kontextu brněnské scény. Výraznou stopu zanechal jako interpret modernizační etapy 60. let, jako pedagog i jako tvůrčí spolupracovník baletního repertoáru. Jeho profesní dráha spojuje interpretační, pedagogické i inscenační aspekty taneční praxe. V těchto dnech si připomínáme jeho nedožité 90. narozeniny.
Životní jubileum slaví v těchto dnech Hana Vláčilová, balerína, která se ve dvaceti letech (narozena 25. 2. 1956) stala sólistkou Baletu Národního divadla v Praze. V tehdejším Československu to bylo raritou, neboť hlavní role náležely především ostříleným tanečnicím. Hana Vláčilová tyto zaběhlé zvyklosti narušila.
Vyčleňovat jedince ze skupiny a kontextu a přisuzovat jim revoluční nálepky, případně z nich činit body zlomu ve vnímání toho či onoho oboru je vždycky trochu ošemetné. Jenže čas od času se zkrátka objeví osobnost, u které si současnost, snad opojená představou prožívání něčeho vpravdě historického, prostě nemůže pomoct. Jednou z takových je Sylvie Guillem...
Profesionální tanečníci a tanečnice mají napříč styly víceméně společný velmi raný začátek svého tréninku. Tělo je potřeba začít formovat co nejdříve, aby bylo dostatečně tvárné, a budovat mu postupně sílu, aby následně něco vydrželo.
