Faunus aneb Talagova přírodní imprese

Faunus (Martin Talaga). Foto: Michal Hančovský.

Faunus (Martin Talaga). Foto: Michal Hančovský.

Poslední týden před Vánoci, poněkud nenápadně a bez velké propagace, uvedl tanečník a choreograf Martin Talaga premiéru své miniatury Faunus. Prostor a zázemí mu poskytla Národní galerie, performance se tedy uskutečnila v Malé dvoraně Veletržního paláce, vstup na akci byl dokonce zdarma. Talaga na sebe v minulé sezóně upoutal pozornost divácké veřejnosti i kritiků především díky úspěšnému projektu Soma, rovněž vytvořeného v galerii, který se od své premiéry v červnu 2017 odehrál na mnoha místech v různých konstelacích interpretů a obměnách formy. Nová produkce tedy právem vzbouzela nemalá očekávání a podmínky se zdály být velmi přívětivé. Proto mě poněkud překvapilo malé množství diváků, kteří do Národní galerie v onen středeční večer nakonec dorazili.

Všichni ti, co dali přednost předvánočnímu večírku nebo se ještě honili za dárky, mohou jen litovat, že si přece jen nedali na chvíli pauzu. Faunus by je totiž dokázal alespoň na chvíli vytrhnout z každodenního stresu, zpomalit a přenést do imaginárního lesíka, kde je naprosto v pořádku jen tak lelkovat.

Martin Talaga toto dílo popisuje jako impresi na téma obyčejných radostí ze života. K jeho zhmotnění si vybral postavu fauna a jako hudební podklad slavnou symfonickou báseň L’après midi d’un faun Clauda Debussyho, kterou v roce 1912 roztančil Václav Nižinskij. Předcházela jí jiná skladba slavného impresionisty, klavírní Rêverie, která navodila již od začátku příjemně uvolněnou atmosféru.

Slovenský tanečník pracoval s ikonickou Nižinského verzí velmi volně, prostřednictvím občasných pohybově-vizuálních referencí a obecného dějového oblouku. Jeho faun ovšem nebyl antikizující stylizací mytologického tvora. Zcela nahý a ušmudlaný od hlíny, mnohem více se podobal lesnímu zvířátku, spícímu v kmenu stromu a povalujícímu se na stráni. Nutno podotknout, že Talagovo animální ztělesnění bylo velice přesvědčivé.

Faunus (Martin Talaga). Foto: Petr Kurečka.

V obličeji se mu zračila ona zvířecí nevinnost „němé tváře“, měkkými a pružnými pohyby se procházel po prostoru mezi větvemi s kmenem stromu, v jehož skrytu v úvodu ležel. Jakýkoliv kostým by v tomto případě působil skutečně nadbytečně. Nakonec i pudově divoké výpady a zvukové projevy, jimiž performance kulminovala, zcela přirozeně završily jeho pojetí faunova odpoledne. V tomto okamžiku se také objevila jediná rekvizita odkazující na moderní civilizaci – šál nymfy nahradily černé kozačky na vysokém podpatku.

Faunus funguje v minimalistickém prostředí galerie, přesto je ale mnohem tanečnějším kusem než mnoho jiných multimediálně-pohybových instalací, umístěných jak do výstavních síní, tak do divadelních sálů. Stejně tak funguje krátká metráž této impresionistické miniatury, přesahující sotva třicet minut. Dílko má ale zároveň tak silný náboj a potenciál, že se člověk nemůže ubránit touze vidět jej rozpracované do delšího představení v divadelním prostoru, kde by bylo možné například více rozehrát světla a scénografii. Budoucí záměry a plány autora jsou zatím neznámé, každopádně, ať v této minimalistické podobě, či ve větším formátu, Faunus rozhodně stojí za vidění!

 

Psáno z premiéry 19. prosince 2018 v malé dvoraně Veletržního paláce, Národní galerie.

 

Faunus

Choreografie a interpretace: Martin Talaga
Hudba: Claude Debussy
Světla: David Prokopič
Premiéra: 19. 12. 2018

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Claude DebussyFaunMartin Talaga

Veletržní palác

MultižánrovéTanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

říjen 2019

Po Út St Čt So Ne
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

SOUVISEJÍCÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: