Jedním z tvůrců, který se podílí na skladbě repertoáru NYCB, prezentujícím během jedné sezóny až šedesát děl, je Christopher Wheeldon, odchovanec Royal Ballet School, který v roce 1991 vstoupil do The Royal Ballet v Londýně a v témže roce vyhrál Prix de Lausanne. O dva roky později se stal členem New York City Ballet, kde také získal pozici sólisty (1998). Již během své taneční kariéry Wheeldon objevil své choreografické vlohy a po odchodu do tanečního důchodu v roce 2000 je naplno využívá a rozvíjí.
Je žádaný nejen v Americe, ale celovečerními balety Alice's Adventures in Wonderland a The Winter's Tale se navrátil v plné slávě a lesku na scénu Covent Garden, čímž rozšířil svou bohatou sbírku divadelních cen a ocenění (recenze v TA zde a zde). Umělcovo působení mezi dvěma kontinenty charakterizovalo i fungování souboru Morphoses/The Wheeldon Company působícím jak v New York City Center, tak v Sadler's Wells Theatre (od roku 2010 skupina už neuvádí v názvu jméno svého zakladatele). A rozptyl mezi rodnou Anglií a americkým kontinentem je typický pro Wheeldonovu kariéru i nadále, když osm let zastával funkci residenčního choreografa New York City Ballet a v roce 2012 byl jmenován Artistic Associate v The Royal Ballet.
Jestliže Wheeldon okouzlil Londýn s opulentně roztančenými příběhy, v New Yorku musí být, co se týče výpravy, o dost skromnější (což vyplývá ze zájezdové činnosti tělesa) a pozornost upíná na kratší balety s abstraktní rovinou sdělení. Tou se zaobíral i v případě online zpřístupněné choreografie Liturgy nastudované původně se sólisty Wendy Whelan a Jockem Soto v roce 2003. Spolu s nimi se Wheeldon nechal v jedenácti minutách unášet konejšivými i vibrujícími tóny Fratres od Arvo Pärta.
Zprvu vnímáme dvojici pohybující se na matně nasvícené scéně jen v obrysech – Maria Kowroski v trikotu béžové barvy obnažujícím maximum jejího těla je v popředí, Jared Angle v červeném celotrikotu vystupuje za ní. Houslové sólo doprovází taneční rozjímání vyžadující flexibilitu a technickou bravuru, jež však není povýšena nad filigránsky vybroušené detaily a průzračně čisté plynutí pohybu s proměnnými akcenty v průběhu jednotlivých frází. Pokud choreograf nechává stát tanečníky v páté vytočené pozici v demi-plié, o to rafinovaněji zachází s pažemi přecházejícími z přesné první, druhé či třetí pozice paží do protažení, aby je vzápětí rozvlnil jako labutí křídla, stáhl je k tělu a přetáčením rukou vytvořil iluzi rozvíjejícího se květu. Taneční kompozice vyžaduje od baleríny čisté provedení akademických prvků, výdrž ve vysokých pózách a naladění na partnera, který svou podporou násobí dojem její éteričnosti a lehkosti v tanečním kánonu opovážlivě narušujícím vertikální osu a využívajícím všechny prostorové roviny, do nichž Wheeldon nechává pronikat dvojici s velkou vynalézavosti.
Svůj osobitý rukopis vložil i do následujícího, čtvrthodinu trvajícího díla Carousel (A Dance) premiérovaného v roce 2002 v rámci gala dedikovaného stému výročí narození Richarda Rodgerse (1902–1979), slavného amerického skladatele muzikálových produkcí. Název odkazuje ke stejnojmennému představení z roku 1945, jež se stále na Broadway navrací. Wheeldon vybral ústřední motiv dotčené předlohy, konkrétně milostné okouzlení hlavní hrdinky Julie Jordan (procítěně zatančené Lauren Lovette), která tu vzpomíná a přiznává lásku mrtvému milenci, vyvolávači u kolotoče Billymu Bigelowovi (se skokovou a rotační jistotou ztvárněným Tylerem Anglem atletické postavy), jemuž sděluje radostnou zprávu, že bude otcem.
Hudební part silně připomíná svou instrumentací a aranžmá některé opusy Leonarda Bernsteina (zvláště West Side Story). Christopher Wheeldon Rodgersovy skladby roztančil s hravostí a dravostí, prokázal řemeslnou zručnost a cit pro práci se sbory svištícími po scéně v nápaditých formacích, které lze ocenit zvláště při záběrech kamer shora. O divadelním zákulisí dávají vědět i zaostřené pohledy ze stran, kdy vidíte řady světelných reflektorů, které vás na displeji oslňují stejně jako tanečníky. Rozkošná je scéna, kdy tanečnice drží v rukou tyče a sedí na ramenou svých partnerů, kteří kráčí po kruhu, a tak evokují zvolna se otáčející kolotoč s koníky.
Ale přiznejme si, že tematicky se v Carousel hraje na odlehčenější notu, kterou ocení především muzikálem odkojení Američané. Wheeldonova profesionální zručnost je sice neoddiskutovatelná, umí si poradit s jakýmkoliv zadáním, ale jeho plný tvůrčí rozlet spatřuji v grandiózních baletech vytvořených s londýnským The Royal Ballet – to je jiný (anglický) šálek čaje…
Psáno z online záznamu v rámci NYCB Digital Spring Season dostupném 22.–25. května 2020.
Liturgy
Choreografie: Christopher Wheeldon
Hudba: Arvo Pärt (Fratres)
Kostýmy: Holly Hynes
Světla: Mark Stanley
Premiéra: 2003
Carousel (A Dance)
Choreografie: Christopher Wheeldon
Hudba: Richard Rodgers, aranžmá a orchestrace William David Brohn (Carousel Waltz, If I Loved You)
Kostýmy: Holly Hynes
Světla: Mark Stanley
Premiéra: 2002
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 0x
Mila
Za mě...ne. Nepohoršuje, ale je to za hranicí. Pro mě je klasika klasikou. Pokud nekdo chce jít touto cestou, tak ať…Labutí jezero aneb Co nejdál od pohádky