Liturgy, Carousel (A Dance) – Choreografické drobotiny od Christophera Wheeldona či Je libo jiný šálek čaje?

Jarní digitální sezóna New York City Ballet (NYCB) zdaleka nekončí a dává na srozuměnou, že odkaz George Balanchina je tím, na čem soubor staví a co rozvíjí. Proto zve ke spolupráci umělce, pro něž je základem práce klasická taneční technika, která pod jejich rukama rozkvétá do nových ornamentů, jež s naprostou samozřejmostí pojímají tanečníci inspirující choreografy plasticitou a absolutním ovládáním těla.

Carousel (Carla Körbes and Seth Orza). Foto: Angela Sterling.

Carousel (Carla Körbes and Seth Orza). Foto: Angela Sterling.

Jedním z  tvůrců, který se podílí na skladbě repertoáru NYCB, prezentujícím během jedné sezóny až šedesát děl, je Christopher Wheeldon, odchovanec Royal Ballet School, který v roce 1991 vstoupil do The Royal Ballet v Londýně a v témže roce vyhrál Prix de Lausanne. O dva roky později se stal členem New York City Ballet, kde také získal pozici sólisty (1998). Již během své taneční kariéry Wheeldon objevil své choreografické vlohy a po odchodu do tanečního důchodu v roce 2000 je naplno využívá a rozvíjí.

Je žádaný nejen v Americe, ale celovečerními balety Alice's Adventures in Wonderland a The Winter's Tale se navrátil v plné slávě a lesku na scénu Covent Garden, čímž rozšířil svou bohatou sbírku divadelních cen a ocenění (recenze v TA zde a zde). Umělcovo působení mezi dvěma kontinenty charakterizovalo i fungování souboru Morphoses/The Wheeldon Company působícím jak v New York City Center, tak v Sadler's Wells Theatre (od roku 2010 skupina už neuvádí v názvu jméno svého zakladatele). A rozptyl mezi rodnou Anglií a americkým kontinentem je typický pro Wheeldonovu kariéru i nadále, když osm let zastával funkci residenčního choreografa New York City Ballet a v roce 2012 byl jmenován Artistic Associate v The Royal Ballet.

Jestliže Wheeldon okouzlil Londýn s opulentně roztančenými příběhy, v New Yorku musí být, co se týče výpravy, o dost skromnější (což vyplývá ze zájezdové činnosti tělesa) a pozornost upíná na kratší balety s abstraktní rovinou sdělení. Tou se zaobíral i v případě online zpřístupněné choreografie Liturgy nastudované původně se sólisty Wendy Whelan a Jockem Soto v roce 2003. Spolu s nimi se Wheeldon nechal v jedenácti minutách unášet konejšivými i vibrujícími tóny Fratres od Arvo Pärta.

Liturgy (Maria Kowroski a Jared Angle). Foto: Paul Kolnik.

Zprvu vnímáme dvojici pohybující se na matně nasvícené scéně jen v obrysech – Maria Kowroski v trikotu béžové barvy obnažujícím maximum jejího těla je v popředí, Jared Angle v červeném celotrikotu vystupuje za ní. Houslové sólo doprovází taneční rozjímání vyžadující flexibilitu a technickou bravuru, jež však není povýšena nad filigránsky vybroušené detaily a průzračně čisté plynutí pohybu s proměnnými akcenty v průběhu jednotlivých frází. Pokud choreograf nechává stát tanečníky v páté vytočené pozici v demi-plié, o to rafinovaněji zachází s pažemi přecházejícími z přesné první, druhé či třetí pozice paží do protažení, aby je vzápětí rozvlnil jako labutí křídla, stáhl je k tělu a přetáčením rukou vytvořil iluzi rozvíjejícího se květu. Taneční kompozice vyžaduje od baleríny čisté provedení akademických prvků, výdrž ve vysokých pózách a naladění na partnera, který svou podporou násobí dojem její éteričnosti a lehkosti v tanečním kánonu opovážlivě narušujícím vertikální osu a využívajícím všechny prostorové roviny, do nichž Wheeldon nechává pronikat dvojici s velkou vynalézavosti.

Svůj osobitý rukopis vložil i do následujícího, čtvrthodinu trvajícího díla Carousel (A Dance) premiérovaného v roce 2002 v rámci gala dedikovaného stému výročí narození Richarda Rodgerse (1902–1979), slavného amerického skladatele muzikálových produkcí. Název odkazuje ke stejnojmennému představení z roku 1945, jež se stále na Broadway navrací. Wheeldon vybral ústřední motiv dotčené předlohy, konkrétně milostné okouzlení hlavní hrdinky Julie Jordan (procítěně zatančené Lauren Lovette), která tu vzpomíná a přiznává lásku mrtvému milenci, vyvolávači u kolotoče Billymu Bigelowovi (se skokovou a rotační jistotou ztvárněným Tylerem Anglem atletické postavy), jemuž sděluje radostnou zprávu, že bude otcem.

Hudební part silně připomíná svou instrumentací a aranžmá některé opusy Leonarda Bernsteina (zvláště West Side Story). Christopher Wheeldon Rodgersovy skladby roztančil s hravostí a dravostí, prokázal řemeslnou zručnost a cit pro práci se sbory svištícími po scéně v nápaditých formacích, které lze ocenit zvláště při záběrech kamer shora. O divadelním zákulisí dávají vědět i zaostřené pohledy ze stran, kdy vidíte řady světelných reflektorů, které vás na displeji oslňují stejně jako tanečníky. Rozkošná je scéna, kdy tanečnice drží v rukou tyče a sedí na ramenou svých partnerů, kteří kráčí po kruhu, a tak evokují zvolna se otáčející kolotoč s koníky.

Ale přiznejme si, že tematicky se v Carousel hraje na odlehčenější notu, kterou ocení především muzikálem odkojení Američané. Wheeldonova profesionální zručnost je sice neoddiskutovatelná, umí si poradit s jakýmkoliv zadáním, ale jeho plný tvůrčí rozlet spatřuji v grandiózních baletech vytvořených s londýnským The Royal Ballet – to je jiný (anglický) šálek čaje…

 

Psáno z online záznamu v rámci NYCB Digital Spring Season dostupném 22.–25. května 2020.

 

Liturgy
Choreografie: Christopher Wheeldon
Hudba: Arvo Pärt (Fratres)
Kostýmy: Holly Hynes
Světla: Mark Stanley
Premiéra: 2003

 

Carousel (A Dance)
Choreografie: Christopher Wheeldon
Hudba: Richard Rodgers, aranžmá a orchestrace William David Brohn (Carousel Waltz, If I Loved You)
Kostýmy: Holly Hynes
Světla: Mark Stanley
Premiéra: 2002

 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Hodnoceno 0x

Témata článku

CarouselChristopher WheeldonLiturgy

New York City Ballet

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

říjen 2020

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

SOUVISEJÍCÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: