Kochetkova, která měří pouhých 153 centimetrů, měla v rodném Rusku problém konkurovat vzrostlejším tanečnicím a prosadit se jako sólistka. Tou se stala až později v souborech v Londýně, San Franciscu nebo New Yorku, kde ji čekala žánrově pestřejší paleta rolí. Tanečnice a choreografka Drew Jacoby naopak v začátcích považovala za hendikep svou výšku 180 cm, po sérii odmítnutí se jí však podařilo prorazit a postupně navázat spolupráci s uznávanými tělesy, jako jsou Nederlands Dans Theater nebo The Royal Ballet of Flanders. I já jsem ve svém okolí měla tanečnice, které prý „nevyrostly dostatečně“ nebo naopak „vyrostly až moc“ a také ony si svou vysněnou taneční destinaci musely najít, protože některé dveře bohužel zůstaly zavřené.
Může výška diskriminovat?
Slavná primabalerína Maria Kochetkova upozornila před nedávnem na sociálních sítích na minimální výškový limit, který si pro přijímání nových členů stanovil jeden z prestižních baletních souborů. Otevřela tím téma, které se při aktuálních snahách o různorodost, inkluzi a celkově respekt k lidskému tělu (nejen) v oblasti klasického tance jeví jako jakási šedá zóna a zároveň lehce bolavé místo. Má v tanečním světě rozhodující slovo tak neovlivnitelný faktor, jakým je tělesná výška? A může mít negativní, ne-li destruktivní dopad na něčí taneční kariéru?
Tereza Cigánková