Registrace

Může výška diskriminovat?

Slavná primabalerína Maria Kochetkova upozornila před nedávnem na sociálních sítích na minimální výškový limit, který si pro přijímání nových členů stanovil jeden z prestižních baletních souborů. Otevřela tím téma, které se při aktuálních snahách o různorodost, inkluzi a celkově respekt k lidskému tělu (nejen) v oblasti klasického tance jeví jako jakási šedá zóna a zároveň lehce bolavé místo. Má v tanečním světě rozhodující slovo tak neovlivnitelný faktor, jakým je tělesná výška? A může mít negativní, ne-li destruktivní dopad na něčí taneční kariéru?

Tereza Cigánková
Tereza Cigánková

Kochetkova, která měří pouhých 153 centimetrů, měla v rodném Rusku problém konkurovat vzrostlejším tanečnicím a prosadit se jako sólistka. Tou se stala až později v souborech v Londýně, San Franciscu nebo New Yorku, kde ji čekala žánrově pestřejší paleta rolí. Tanečnice a choreografka Drew Jacoby naopak v začátcích považovala za hendikep svou výšku 180 cm, po sérii odmítnutí se jí však podařilo prorazit a postupně navázat spolupráci s uznávanými tělesy, jako jsou Nederlands Dans Theater nebo The Royal Ballet of Flanders. I já jsem ve svém okolí měla tanečnice, které prý „nevyrostly dostatečně“ nebo naopak „vyrostly až moc“ a také ony si svou vysněnou taneční destinaci musely najít, protože některé dveře bohužel zůstaly zavřené.

Zajímá vás celý článek?

Zajímá vás celý článek?
Předplaťte si Taneční aktuality a získejte přístup k celému obsahu včetně podcastů.

Zaregistrujte se a otevřete si dveře k prémiovému obsahu Tanečních aktualit:

  • rozhovory a medailonky
  • osobnosti české i světové scény
  • plné verze podcastů
  • zvýhodněná cena na Dance Context Journal

Předplaťte si nás hned a získejte 50 % slevu.*

Koupit článekKoupit předplatné

Už máte registraci? Přihlaste se

*Do 31. prosince 2025 nabízíme roční předplatné s 50% slevou.