Studio ALTA otvírá Crying Club. Přijďte na program o empatii a truchlení
Jak se vypořádáváme se ztrátou a smutkem? Co s naším tělem dělá pláč a jak přečkat truchlení? Říjnový program Studia ALTA se věnuje těžkým tématům, která však jako společnost musíme otevírat. Zve na představení, diskuze a workshopy, jež rozvíjejí otázky empatie, smutku, péče či odcházení, a nabízí prostor pro sdílení, vzájemnou podporu a inspiraci.
I Want to Keep My Grief Warm. Foto: Jan Martínek
Programový blok odstartuje představení POINT OF TOUCH choreografky Alice Minar, které zde má pražskou premiéru 16. a 17. října. Performance o dotecích, citlivosti i vzájemném soužití staví na schopnosti zůstat na blízku bez potřeby druhého člověka zachránit, změnit nebo si ho přivlastnit. Na sobotní uvedení naváže debata se Simonou Bagarovou, zakladatelkou organizace MILA, která spolupracuje s desítkami služeb pro seniory a dlouhodobě se věnuje otázkám péče. S Alicou Minar proběhne ve Studiu ALTA také dvoudenní workshop zkoumající doslovný i metaforický dotek.
Pláč a slzy, co s námi dělají, čemu mohou pomoct a proč někdy budí posměch? Představení Crying Girls Evy Priečkové a Zuzany Žabkové (20. října) zpracovává stereotyp „plačící dívky“, jenž často evokuje přecitlivělost nebo emocionální přetížení. V kontrastu s touto představou projekt ukazuje, že pláč může být projevem síly, zranitelnosti, radikální upřímnosti a uvolnění. Svou ódu na slzy, On/Crying – The Gravity of Tears, pak 22. října představí německá choreografka Antoinette Helbing, která zve do krajiny, v níž je nejzákladnější formou komunikace právě pláč.
O truchlení, smrti a vyrovnávání se s odchodem blízkého člověka bude během své přednášky a performance mluvit Eva Priečková v neděli 18. října. I Want to Keep My Grief Warm má za cíl poskytnout praktické informace i inspiraci, kterou si můžete vzít do svých vlastních procesů truchlení. Program Crying Club uzavře Studio ALTA spolu s Temporary Collective dvěma silnými zážitky v jednom večeru. 24. října uvidíte work-in-progress představení OTISKY, jež zkoumá fenomén „otiskávání“ přírodních jevů a materiálů do těla performerky přímo v krajině, a Last Dance sólo, kde Tereza Ondrová tančí, aby se zotavila ze ztráty a zjistila, jak ji lze proměnit.
Zdroj: Studio ALTA
