Diskuze k tématu:
Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly

Představení Krajina těla (Nová scéna ND, premiéra říjen 2022)

Reakce na recenzi paní Clary Zangy.
Zhlédli jsme přestavení v rámci generální zkoušky a zúčastnili jsme se diskuse režiséra a autora Radima Vizváryho s diváky. Jelikož recenze paní Zangy potvrzuje platnost známého výroku Alberta Einsteina (volná citace) „….. že lidská hloupost je určitě nekonečná“, je třeba uvést věci na pravou míru. Kritička vůbec nepochopila, o čem v této inscenaci jde, a snaží se profilovat pohrdlivým, nefundovaným a pseudo-intelektuálním stylem kritiky na úkor tohoto představení. O co jde:

Toto dechberoucí představení plné neočekávané dynamiky a rozmanitosti pohybových projevů (pantomima, balet, pozemní a vzdušná akrobacie, breakdance) spojených s potenciálem lidského těla nabízí divákovi možnost objevovat paralely lidského těla a krajiny a vnímat vše v souvislostech. A to jak na základě jejich bohatství tvarů a forem (spojení tělesného výrazu na scéně a krajinných obrysů těla v obrazovkových projekcích), tak i na základě jejich cykličnosti – střídání ročních období v krajině a generační výměny v proudu lidského života.
Předváděné výkony účinkujících hraničí často s nejzazšími možnostmi lidského fyzična, a to ve spojitosti se synergetickým propojením s hudbou, obrazovými projekcemi, poezií a scénou, která oslavuje krásu lidského těla ale i jeho stárnutí. A právě toto hluboce inspiruje diváka, aby si uvědomil své vlastní tělo, více si ho vážil a pochopil své zařazení do věčného koloběhu života.

Krása, komplexnost a profesionalita tohoto představení na nás zanechala hluboký dojem, což plně potvrdila i velice pozitivní diskuze diváků po představení. Prosím, nenechte si zkazit toto výjimečné představení diletantskou kritikou a jděte se na něj podívat sami. Nebude zklamaní… je to určitě kandidát na příští cenu Thálie.

Dr. Jan Gal, Dr. Alexandra Gal
Praha, 22.11.2022

Představení Krajina těla (Nová scéna ND, premiéra říjen 2022)

Reakce na recenzi paní Clary Zangy.
Zhlédli jsme přestavení v rámci generální zkoušky a zúčastnili jsme se diskuse režiséra a autora Radima Vizváryho s diváky. Jelikož recenze paní Zangy potvrzuje platnost známého výroku Alberta Einsteina (volná citace) „….. že lidská hloupost je určitě nekonečná“, je třeba uvést věci na pravou míru. Kritička vůbec nepochopila, o čem v této inscenaci jde, a snaží se profilovat pohrdlivým, nefundovaným a pseudo-intelektuálním stylem kritiky na úkor tohoto představení. O co jde:

Toto dechberoucí představení plné neočekávané dynamiky a rozmanitosti pohybových projevů (pantomima, balet, pozemní a vzdušná akrobacie, breakdance) spojených s potenciálem lidského těla nabízí divákovi možnost objevovat paralely lidského těla a krajiny a vnímat vše v souvislostech. A to jak na základě jejich bohatství tvarů a forem (spojení tělesného výrazu na scéně a krajinných obrysů těla v obrazovkových projekcích), tak i na základě jejich cykličnosti – střídání ročních období v krajině a generační výměny v proudu lidského života.
Předváděné výkony účinkujících hraničí často s nejzazšími možnostmi lidského fyzična, a to ve spojitosti se synergetickým propojením s hudbou, obrazovými projekcemi, poezií a scénou, která oslavuje krásu lidského těla ale i jeho stárnutí. A právě toto hluboce inspiruje diváka, aby si uvědomil své vlastní tělo, více si ho vážil a pochopil své zařazení do věčného koloběhu života.

Krása, komplexnost a profesionalita tohoto představení na nás zanechala hluboký dojem, což plně potvrdila i velice pozitivní diskuze diváků po představení. Prosím, nenechte si zkazit toto výjimečné představení diletantskou kritikou a jděte se na něj podívat sami. Nebude zklamaní… je to určitě kandidát na příští cenu Thálie.

Dr. Jan Gal, Dr. Alexandra Gal
Praha, 22.11.2022