Diskuze k tématu:
Pochybné bpm lapající po dechu…

V první řadě musím opět připomenout na nešvar anonymních příspěvků! Nevím kdo je JK. Pár jedinců by se nabízelo, ale tato přezdívka či iniciály jsou určitě mnohem rafinovanější...
Opět se setkáváme s nepochopením. S výstřely, které mají vypadat zajímavě, ale ve své podstatě jsou bohužel trochu pokulhávající. Nevím jak,,JK'' chce diváka vzdělávat!? Podle jeho/její přesvědčení? Zná JK reálie?
Vůbec si nemyslím, že se nedějí projekty pro mladé diváky. Ději se-jen si je mladý divák musí najít. Možnost má! Nebuďme tak podbiziví. Tanec asi vždy zůstane výjimečný, protože výjimečný je!
Ať JK nabídne, co by bylo zajímavé???
Buďme v této chvíli především všichni trochu smířlivější. To bych přál nejen všem tanečníkům!

Po těch letech, co kritizujeme působení F. Barankiewicze v čele baletu (a nejenom my v TA, ale víceméně celá odborná veřejnost) , si nemyslím, že máme tu sílu. Národní divadlo se totiž jako příspěvková organizace vymyká jakýmkoliv kontrolním mechanismům. Respektive zodpovídá takovým mechanismům, kterým je osud ND víceméně lhostejný, pokud se nestane opravdu nějaký obrovský průšvih typu me too (na první pohled totiž vše funguje bez větších problémů). To koneckonců prof. Burian stvrdil i prodloužením Barankiewiczovy smlouvy.
Zároveň si ale nemyslím, že bychom měli mlčet… jasnou zprávou k vedení ND, na kterou by muselo reagovat, by bylo snížení návštěvnosti a prodejů, což se ale neděje - naopak balet má (podle mých informací) ze všech souborů ND nejvyšší prodejnost lístků.
Teoreticky by mohla svou roli sehrát profesní organizace Asociace tanečních umělců, jenže u té se obávám stejného problému. Cestou by ale mohlo být přímé oslovení MKČR, protože tomu se ND coby svému zřizovateli zodpovídá. Musel by to být ale tlak hned z několika stran: média, laická i odborná veřejnost, profesní organizace, školský sektor apod., jinak netečné politiky nikdy k akci nedoženeme.
Některé Barankiewiczovy aféry, které měly potenciál ohrozit jeho pozici, se nakonec vždy smetly ze stolu, protože druhá strana nakonec odvolala svá tvrzení nebo se to prostě vyřešilo in-house. Jak píšu, je to tristní podívaná.

Problém je, že jakkoliv průměrní Yemi A.D. či NobodyListen ve své tvorbě jsou, přitáhnou publika, která na balet, či contemporary za jiných okolností nepřijdou. Mimo odborné a avidní návštěvníky baletu a tance se tedy naopak setkávám s komentáři jako "Nejlepší balet, jaký jsem viděl/a", ačkoliv představení nemá s baletem zhola vůbec nic společného a nejlepší také není, a to ani v kontextu českých baletních souborů.
A zde stojíme na rozcestí, na kterém ale stojí celý český balet. Balet je niche umělecká forma s úzkou diváckou základnou. A možnosti jsou buď diváka vzdělat, nebo mu nabídnout něco obaleného pozlátkem popularity (jako právě BPM). A není to případ jen ND. Zarputilost uměleckých vedení baletů v ČR odmítající prezentovat cokoliv alespoň marginálně zajímavého pro současného mladého diváka míří pouze k dalšímu úpadku úrovně baletu, který je svými uměleckými šéfy odsouzen k neustále recyklaci námětů z předminulého století.
Zatímco Guardian vydal rozhovor s W. Forsythem, trefně nadepsaný "I want people to look forward to ballet, not endure it". V české kotlině experimentujeme kolik různých variací na Labutí a Romea lze uvést v jedné sezoně? (Dosavadní rekord drží v Brně, 2 a 2) Ve stejném rozhovoru s Forsythem (k uvedení Blake Works a Playlistu) je pasáž: I’m throwing the glove down to colleagues. I’m an old man, and I’m doing this. You are young people, why are you acting like Jerome Robbins [the great New York City Ballet and Broadway choreographer who created West Side Story]? He’s already been dead for 24 years, let’s move on.
Ovšem rukavice u nás patrně zůstane nezdvižena, nebo sem eventuálně za 10 let někdo tato představení doveze. A je tomu tak, že divadla v současnosti nabízený repertoár "Prostě nějak prodají" tak proč se snažit?

Po těch letech, co kritizujeme působení F. Barankiewicze v čele baletu (a nejenom my v TA, ale víceméně celá odborná veřejnost) , si nemyslím, že máme tu sílu. Národní divadlo se totiž jako příspěvková organizace vymyká jakýmkoliv kontrolním mechanismům. Respektive zodpovídá takovým mechanismům, kterým je osud ND víceméně lhostejný, pokud se nestane opravdu nějaký obrovský průšvih typu me too (na první pohled totiž vše funguje bez větších problémů). To koneckonců prof. Burian stvrdil i prodloužením Barankiewiczovy smlouvy.
Zároveň si ale nemyslím, že bychom měli mlčet… jasnou zprávou k vedení ND, na kterou by muselo reagovat, by bylo snížení návštěvnosti a prodejů, což se ale neděje - naopak balet má (podle mých informací) ze všech souborů ND nejvyšší prodejnost lístků.
Teoreticky by mohla svou roli sehrát profesní organizace Asociace tanečních umělců, jenže u té se obávám stejného problému. Cestou by ale mohlo být přímé oslovení MKČR, protože tomu se ND coby svému zřizovateli zodpovídá. Musel by to být ale tlak hned z několika stran: média, laická i odborná veřejnost, profesní organizace, školský sektor apod., jinak netečné politiky nikdy k akci nedoženeme.
Některé Barankiewiczovy aféry, které měly potenciál ohrozit jeho pozici, se nakonec vždy smetly ze stolu, protože druhá strana nakonec odvolala svá tvrzení nebo se to prostě vyřešilo in-house. Jak píšu, je to tristní podívaná.

Jako divák amatér teď mířím do vašich odborných řad. Co ještě máme shlédnout, abychom se utvrdili, že balet ND je ve zcela nekompetentních rukách? To, že Barankiewicz okouzlil jeviště s Barborou Kohoutkovou jako Oněgin, to že jeho vstupní gala jako šéfa baletu bylo plné příslibů (vlastně ale záměrně lživých z dnešního pohledu), to že se nikdy nedokázal posunou dál za svoji taneční kariéru, za svoji stuttgartskou !!!!! taneční kariéru, je jasné i mě, amatérskému milovníkovi tance. Co se ještě musí stát, abyste vy - odborníci, recenzenti, pedagogové HAMU, členové té naši malé odborné komunity dali na kompetentních místech jasně najevo, že tohle je amatérismus za státní peníze?!!!! Dramaturgie F.B. je zcela jasná - jakkoli spolupracovat se Stuttgartem a českou Vogue. Ukázalo se to už u Labutího, kde článek o převážení kostýmů letadlem na focení jasně ukazuje, že pro Barankiewicze je důležité být posh a tím to prostě končí. Nic. Holé nic by bylo fajn, kdyby to neznamenalo více jak osmiletý sešup strmě dolů pro naši první scénu. Máme tak skvělou generaci tanečníků uvnitř souboru a kam je směřována? A jako člověk stojící mimo - je to jen domněnka z pár náznaků a nebo skutečnost, že J.Burian volí spolupracovníky ne na základě kompetence, ale loajality a je tudíž třeba volat výš? Je ve vašich silách otevřít diskuzi, která bude slyšet?????