Několik chodů kvalitní akrobacie na Letní Letné

Inzerce

Některá novocirkusová vystoupení bývají plná témat, barevnosti i jakéhosi pásma výstupů, ale zde na sebe vše plynule navazovalo, scéna byla laděna do zemitých tónů. Tak jako si lidstvo původně vystačilo s málo nástroji, tak i Ostinato začínalo s prázdnou scénou, která se postupně zaplňovala stále se zkvalitňovanými konstrukcemi, s jejichž přítomností se zvyšovala i náročnost akrobatických prvků. Belgičané se nesnažili lákat pozornost skřeky či složitými přestavbami. K udržení pozornosti postačila nevídaná preciznost a lehkost, s nimiž i vysoce nebezpečné scény nevyvolávaly obavy, jako spíš zájem o to, jakým způsobem se s daným momentem soubor vypořádá – například uhýbání artistů před mohutnou, a ne zcela pravidelně se houpající, kovovou plošinou či ekvilibristika na vysokých, nestabilních konstrukcích.

Drobné scénografické i dějové vtipy byly vyváženy subtilnějšími výstupy, jako byla téměř taneční akrobacie Basilea Narcyho na Cyrově kole. To je divácky vždy oblíbené, zde si však dovoluji vypíchnout i perkusionistku Aniu Berezinu, funkční a kreativní scénografii Natachi Markoff a sílu skupiny Akoreacro, a to čistou, precizní akrobacii, autentickou živou hudbu využívající i neobvyklé nástroje. To vše propojené kvalitní režií Alexandra Markoffa, který udržel celý koncept představení v estetických, narativně čitelných mezích s vyvážením formy i obsahu.

Belgičané se nesnažili lákat pozornost skřeky či složitými přestavbami. K udržení pozornosti postačila nevídaná preciznost a lehkost, s nimiž i vysoce nebezpečné scény nevyvolávaly obavy.

Hostina cirkusových legend

Zcela odlišný přístup zvolil soubor světoznámého dua Max & Maurice, jež se představením Les Grands Fourneaux #2 loučí se svou 40 let trvající kariérou. Ti, kteří měli štěstí sehnat vstupenky (představení byla vyprodaná ještě před zahájením festivalu), tak už budou mezi posledními diváky, již si mohli vystoupení těchto cirkusových legend vychutnat – a to doslova.

Po vstupu do šapitó jste se ocitli ve stylové, lehce oprýskané restauraci (zde drobný postesk, že nebyl pro tuto příležitost zapůjčen spiegeltent). Obsluhující personál dovedl příchozí přes manéž k jejich stolu a doporučil zakoupit si víno u barového pultu. Každý prvek scény byl propracovaný do detailu, včetně obrázků s cirkusovými výjevy ve stylu art nouveau na stěnách či na etiketách vinných lahví. K večeři o čtyřech chodech hrála kapela vedená Cyriaquem Bellotem, střídala šansony, tango, čardáš, zazněly i prvky klezmeru. Na kabaretním talíři se střídaly vegetariánské chody od Florence Bray s akrobatickými lahůdkami a žonglérskými delikatesami. Víno bylo těžší, zemité, chuťově vyvážené.

Max & Maurice představili show s odlehčenou atmosférou. Talíře s jídlem létaly vzduchem i na stoly diváků, lahve s vínem mizely díky trikům kabaretních kouzelníků. Nebyla to však pouhá klauniáda. Antoine Deschamps a Emmanuel Gilleron se obklopili o generaci (až dvě) mladšími artisty, kteří měli na starosti náročné akrobatické party. Pánové si ponechali především klauniádní spojovací a předělové akce využívající momenty překvapení a kreativní skeče (po návratu domů jsem se též pokusila zahrát na pumpičku na kolo tóny Straussova valčíku). Nostalgie byla konfrontována s realitou současnosti, jako kupříkladu s akrobacií kurýra na jízdním kole.

Artisté/personál se po celou dobu drželi svých charakterů, a to i v jednotlivých akrobatických výstupech. Dostalo se na výstupy na zavěšeném laně, kontorsionismus, Cyrova kola, závěs na vlasech… Největším vrcholem pak byla dojemná hand-to-hand závěsná akrobacie s naprosto excelentní Sandrine Colombet v roli životem (a nejspíš i alkoholem) zkoušené ženy. Tento výkon považuji za jeden z nejlepších, kterých jsem byla za léta navštěvování festivalu Letní Letná svědkem. Max & Maurice naservírovali na Letní Letné žánrově odlehčenou show, která však díky jídlu i dávce nostalgie přinesla zážitek zcela nevšední.

Psáno z představení ze dnů 13. srpna a 14. srpna 2025 z festivalu Letní Letná.

Ostinato
Režie: Alexandre Markoff
Účinkující: Manon Rouillard, Romain Vigier, Ugo Dario, Tom Bruyas, Basile Narcy, Maxime La Sala, Antonio Segura Lizan, Maxime Solé
Hudební režie: Guilhem Fontès
Kapela: Kayou, Martin Brass, Louane Chériaux, Ania Berezina
Asistentka režie: Rébecca Sitbon-Bacry
Akrobatický dohled: Maxime Bourdon
Kostýmy: Clarisse Baudiniere, Armelle Chenu
Scénografie: Natacha Markoff
Stage management: Idéal Buschhoff
Světelný design: Manu Jarousse
Zvukový design: Pierre Maheu

Les Grands Fourneaux #2
Scénář a režie: Emmanuel Gilleron
Hudba: Cyriaque Bellot
Účinkují: Chiara Bagni, Cyriaque Bellot, Amandine Calige, Sandrine Colombet, Antoine Deschamps, Emmanuel Gilleron, Rubén Martin Urdiales, Camille Toyer, Olivier Verzelen
Kuchyně: Florence Bray
Technická správa šapitó: Olivier Verzelen
Administrativa: Alexandre Hubert
Produkce a distribuce: Guillaume Cornu
Scénografie: spolupráce se studenty odborné školy Urbain-Vitry v Toulouse