Dialog umění se festivalu KoresponDance podařil. Jednoznačným vrcholem bylo novocirkusové Miettes

Specifikem festivalu je mimo jiné to, že pravidelně pracuje s místní komunitou. V letošní edici propojil francouzský choreograf Alban Richard přes třicet zájemců z různých generací v díle Insane (v překladu šílený). Jedinci v pestrobarevných vrstvených oděvech s šátky zahalujícími celý obličej tvořili ze začátku prapodivné jednotně se pohybující stádo. Zaslepené, bez vlastní vůle. 

Jako by náhle prozřeli, skupina se rozpadla na menší jednotky. Účinkující odložili svrchní vrstvy oděvu včetně šátku a začali nastavovat své tělo do série póz, gest a grimas, v nichž bylo možno číst utrpení, prosby, ale i odhodlání k boji. V závěru se všichni znovu stmelili v jeden celek, ale plni naděje se dali do skupinového radostného řádění, které vyústilo v individuální pohybové projevy a nalákalo do tance i přítomné publikum. Shromáždění se společně přesunulo na nádvoří, kde byl festival oficiálně zahájen. 

S omezením, limity, dohledem pracuje také mladá Řekyně Vasiliki Papapostolou (aka Tarantism), jejíž Panopticon jsem zhlédla jako poslední kus prvního festivalového večera. Autorka se odvolává na koncept disciplinární společnosti Michela Foucaulta, která vytváří poslušná těla podléhající systému díky autocenzuře. V sólovém představení se jako loutka dávala do pohybů pouze díky impulsům svých načervenalých rukou. Pro pohyb jsou charakteristické izolace, prudká zastavení, nečekané prohyby páteře, dynamika, i repetice. I přes snahu vymanit se z koloběhu, podléhá.

Pohybový slovník Vasiliki Papapostolou přinesl na jeviště tzv. experimental dance, kterému byla jinak v programu festivalu zasvěcena hned dvě odpoledne, a to formou tzv. battlů organizovaných Kristiánem Mensou (alias Mr. Kriss), kdy se mezi sebou utkávají v tanci jednotlivci i dvojice nejen z Čech, ale i ze zahraničí, aby předvedli, co v nich je. Tančí se na reprodukovanou i živou hudbu, podle na místě zadaných kritérií. Battly se tak stávají přehlídkou neskutečných talentů, které zároveň umí pohotově improvizovat a reagovat. Obzvláště mě bavily nedělní battly dvojic, kdy do hry vstoupil i element párové dynamiky. Kvůli dešti se battle navíc odehrával ve freskovém sále, což kromě kontrastního vizuálního střetu minulosti se současností přineslo i nutnost vměstnat účinkující i diváky do omezeného prostoru, a atmosféra setkání byla o to více živá a pulsující.