Pokud něco Lenku Flory opravdu charakterizuje, je to intenzita, se kterou všechno ve svém životě dělá: tvůrčí práci na sále stejně jako prosekávání lesa. Sledovat ji při jakékoliv činnosti je inspirující, někdy zábavné a někdy trochu děsivé: třeba když balancuje na trámech budoucí stáje a přivrtává plechovou střechu.
Podnětem k setkání se Simonou Mikešovou pro mě byla zpráva o jejím ocenění Cenou MenART pro výjimečné pedagogy základních uměleckých škol. Potkala jsem velmi přátelskou ženu, která inspirativně mluví o své práci s žactvem tanečního oboru na ZUŠ Sokolovská v Plzni.
S Hanou Varadzinovou jsem si povídala nejen o jejích minulých a současných zkušenostech ve Farmě v jeskyni, ale také o sebevědomí, limitech a soustředění. Chtěla jsem se o této nepřehlédnutelné a pro mě tajuplné umělkyni dozvědět více.
Původně se měl stát lékařem, ale nakonec se vydal na cestu k divadlu. Svůj profesní život silně provázal s pohybovým divadlem. Vystudoval Katedru nonverbálního divadla na pražské HAMU, kterou posledních patnáct let vede. A nedávno oslavil padesátiny. Čas k rekapitulaci?
Vladimír Kloubek patří k významným osobnostem českého tance a divadla již od 60. let 20. století. Po studiu na Pražské konzervatoři působil jako interpret v Armádním uměleckém souboru, ze kterého přešel do svého klíčového angažmá v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka.
Mates Petrák je rodilý Ostravan a zakladatel festivalu Théseova loď. Vystudoval magisterské studium v oboru nonverbální divadlo na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze.
