Současný tanec v českém rybníčku – víry v hlubinách
Pouštět se do toho, co má čtenář očekávat pod textem zaměřeným na současný tanec, by obsáhlo hodně stran a skončilo by se stejným efektem, jako snaha vysvětlit panenskému divákovi, co ho asi na zážitku takto označeném čeká. Stává se navíc, že subjekty dříve tuto nálepku využívající ji dnes ze sebe strhávají a mlží pojmy „fyzické… / zážitek… / pohybové… / performance“. Možná mají pocit, že hranice toho, co publikum očekává od „tance“, je nebezpečná, a raději by diváka, který nic neočekává.
