Diskuze k tématu:
Mechanický pomeranč - Násilí, sex a Beethoven

Milý Ondřeji, především vám všem celému týmu gratuluji k povedené premiéře.
Domnívala jsem se,že jste byl přizván k inscenaci později.
Jak se pan Rychetský zmiňoval o jeho již dřívějším záměru- inscenovat Mechanicky pomeranč jako taneční divadlo,tak jsem to brala více jako"jeho dítě ".
Zároveň i řešení prostorového členění choreografie mne připadalo ne z Vašeho rukopisu.
Když se nepodepíše pod choreografií jen jeden autor, je to vždy těžké identifikovat,kdo měl větší vliv na finální verzi.
Myslim si,že už poslední dobou Dekkadancers se podepisují samostatně (např.Labyrint S.Pechara,Faun M.Svobodnik nebo Mašínovi v Liberci v choreografii V.Konvalinka )Podle mého názoru je to rozhodně "čistší "k profilovaní osobnosti choreografii,autora a jeho vyvoje.
Jak do sebe jednotlivé tvůrčí počiny v jednotlivé inscenaci do sebe zapadají,jak se zmiňujete, by mělo být samozřejmostí ....
Rozhodně jsem Vas,Ondřeji, nechtěla poškodit. Víte dobře,že Vaší práci sleduji a obdivuji ..
Marcela Benoniová

Vážená paní Benoniová,

děkuji Vám za pozitivní kritiku. S představením jsem společně s celým tvůrčím týmem nad míru spokojen a stojím si za ním.

Jedno bych kritice ovšem vytknul - a to nepochopení či neuvědomění si toho, jak úzce jsou jednotlivé ingredience představení provázány.
A to nemluvím pouze o našem Mechanickém pomeranči, nýbrž obecně o více než častém přístupu k divadelní tvorbě.
Zástupci jednotlivých uměleckých disciplín se povětšinou od prvního nápadu ovlivňují, a společně hledají ideální tvar, a to až do první opony!
Nejedná se o solitérní nápady, které do sebe zázračně zapadnou.

Nemám ve zvyku obhajovat svůj přínos k inscenacím, a především ne takovouto cestou, avšak v tomto případě mi to nedalo.

Na choreografii a režijním uchopení Mechanického pomeranče jsem se podílel stejnou měrou jako můj spolutvůrce Tomáš Rychetský a celý inscenační tým.
S Tomášem jsem na baletním sále společně s tanečníky strávil celý tvůrčí proces.
Proto je v programu napsáno - choreografie: Tomáš Rychetský, Ondřej Vinklát.

Nemohu pochopit, co v Vás vedlo k tomu, abyste podle Vás zdařilý výsledek připisovala režisérovi, a pouze jednomu ze dvou choreografů inscenace...?

Nejspíš tento můj komentář vyzní jako výraz zneuznané ješitnosti, a je pravdou, že se má ješitnost při čtení Vaší kritiky ozvala. Proto mne prosím omluvte, a pochopte, že jsem na tvorbě inscenace strávil více než tři měsíce, a že jsem do představení vložil hodně úsilí a energie.

s úctou
Ondřej Vinklát