Choreograf a režisér Jiří Bartovanec uvede 18. května v Kunsthalle Praha premiéru svého nového tanečního projektu Pomíjiví / The Fading Ones, který vzniká jako součást jeho magisterského studia na Hudební a taneční fakultě AMU.
Mezinárodní festival Divadelní Flora se v Olomouci uskuteční od 15. do 24. května. Letos se nese v duchu motta „Solidarita“ a do popředí staví současný tanec i pohybové divadlo. Během deseti dnů nabídne přes šedesát událostí, přičemž právě taneční program tvoří jeden z hlavních pilířů celého festivalu.
Miřenka Čechová a Petr Boháč představili ve Stavovském divadle příběh o věčném vypravěči a snílkovi – Baronu Prášilovi. Nová inscenace Laterny magiky vychází z historie o baronu von Mὕnchhausenovi a tvůrci se mimo jiné inspirovali filmy Karla Zemana a Terry Gilliema.
Česká republika se i letos připojí k celosvětovým oslavám Mezinárodního dne tance, které každoročně připomínají odkaz reformátora baletu Jean-Georges Noverre. Oslavy pořádané již potřinácté společností Art 4 People vyvrcholí 29. dubna celorepublikovým tanečním flashmobe.
Alena Pešková patří k nejsilnějším hlasům tuzemské choreografie. Dlouholetá umělecká šéfka libereckého baletu, jež v letošním roce oslavila životní jubileum, se v rozhovoru vrací ke svým tanečním začátkům, ale reflektuje i postoj k umělecké angažovanosti.
Jak se empatie šíří za hranice lidského těla, do materiálů, zvuků a prostředí? A jaké napětí se rozvíjí v prostoru mezi těly? Představení Ecology of Closeness (Ekologie blízkosti) je choreografií vrstev, rezonancí a rozprostřené pozornosti v rámci výstavy Saheje Rahala Beyond the City of Time. Diváci ho budou moci zhlédnout 15. dubna v Galerii Rudolfinum.
Mexický choreograf Omar Carrum uvede v pražském prostoru Rock Café se souborem Alquimia Escénica dvě autorské inscenace fyzického divadla. Obě díla propojují současný tanec a fyzické divadlo v obrazech, které zkoumají identitu jako proměnlivý a nestabilní konstrukt a tělo jako prostor paměti.
Vysoká škola múzických umení v Bratislavě obohatila knižní trh o publikaci, která je milníkem domácí taneční vědy. Za monografií stojí Kristián Kohút a široký tým odborníků.
Na jedné misce vah dílo plné estetických kvalit, schopné redefinovat žánr a vstoupit do kulturní historie lidstva. Na druhé autorská osobnost se značně zkorodovaným morálním kreditem. A uprostřed toho všeho jako soudní stolec lidé, z podstaty nejnedokonalejší měrná jednotka čehokoli. Takže teď co?
Novinka Směj se, pořád se směj! od Jany Burkiewiczové se zabývá syndromem vyhoření, který začíná být v současnosti téměř civilizační chorobou. Choreografka přitom volí svěží optiku záludnosti toxické pozitivity a posedlosti úspěchem. Její režijní a choreografický vklad korunují precizní taneční výkony.
