Vyčleňovat jedince ze skupiny a kontextu a přisuzovat jim revoluční nálepky, případně z nich činit body zlomu ve vnímání toho či onoho oboru je vždycky trochu ošemetné. Jenže čas od času se zkrátka objeví osobnost, u které si současnost, snad opojená představou prožívání něčeho vpravdě historického, prostě nemůže pomoct. Jednou z takových je Sylvie Guillem...
Ve švýcarském Lausanne se ve dnech 1. – 7. února 2026 uskutečnil 54. ročník prestižní baletní soutěže Prix de Luasanne. Vyvrcholil finálovým večerem v sobotu 7. února, během kterého bylo z jednadvaceti vybraných finalistek a finalistů oceněno čtrnáct z nich. Současně si cenu za celoživotní přínos světu tance odnesla francouzská primabalerína Sylvie Guillem.
Soubor NdB2 uvedl v Brně večer Program 7 jako výběr nejvýraznějších choreografických děl uvedených poprvé v letech 2022 a 2023. Za dobu své existence se toto uskupení vyprofilovalo v sebevědomý soubor, který dokáže oslovit publikum nejen energií mládí, ale i překvapivou interpretační zralostí.
Nezávislý produkční kolektiv DanceConnected pokračuje v rozvíjení programu současného tance v Kulturní stanici Galaxie na pražských Hájích. Únor 2026 se stane mimořádně koncentrovaným měsícem: do Galaxie přinese tři premiéry tanečně-performativních inscenací a dva festivaly.
Kariéra italského tanečníka Federica Ievoliho, v současnosti prvního sólisty baletu Národního divadla v Praze, má v uplynulých deseti letech konzistentně stoupající charakter. Od sborových úloh se postupně propracoval k titulním partům klasického i moderního repertoáru a získal si pozornost laické i odborné veřejnosti.
Baletní svět. Elegantní? Bezpochyby. Přísný? Děsivě. A upjatý tak, že by mu sešněrovanost mohl závidět nejeden viktoriánský korzet. Balet je nedotknutelný chrám píle, pokory a nejvyšší estetiky, kde sebemenší nadsázka hraničí s uměleckým rouháním. A diváci?
Profesionální tanečníci a tanečnice mají napříč styly víceméně společný velmi raný začátek svého tréninku. Tělo je potřeba začít formovat co nejdříve, aby bylo dostatečně tvárné, a budovat mu postupně sílu, aby následně něco vydrželo.
Je mrazivé ráno. Jinovatka kreslí na okna jemné, pomíjivé obrazce a vzduch má v sobě zvláštní jasnost, jakou známe spíše z hor než z města. Vydávám se z jílovských lesů na okraj Prahy. Cílem mé cesty je vila Portheimka, kde mě vítá energická žena s jasnou vizí a klidem...
Program 7 vrací na repertoár tři výrazné choreografie juniorského souboru Baletu NdB2 a stává se jeho první premiérou v roce 2026. Večer nabídne setkání s díly, která formovala tvář souboru v uplynulých sezonách a přinese energii mladých tanečníků, silnou emocionální výpověď i současný taneční jazyk. Premiéra proběhne 29. ledna v divadle Reduta, reprízy následně 30. ledna, 1. a 19. února.
Hranice mezi uměleckou abstrakcí a obyčejnou prázdnotou je až nepostřehnutelně tenká. Před časem jsem navštívila reprízu jedné z inscenací českého souboru současného tance. Šlo o technicky jisté, řemeslně přesné představení: tanečníci podali sebevědomé výkony, scénografie fungovala, hudební dramaturgie plynula. A přesto bych bez anotace nevěděla, o čem to vlastně bylo.
